Deník N

Co by Florence Nightingalová dokázala, kdyby měla PowerPoint

Diagram příčin úmrtí britských vojáků v krymské válce publikovala Florence Nightingalová v roce 1858 a zaslala jej mimo jiné královně Viktorii. Foto: public domain
Diagram příčin úmrtí britských vojáků v krymské válce publikovala Florence Nightingalová v roce 1858 a zaslala jej mimo jiné královně Viktorii. Foto: public domain

Podle dnešních měřítek nebyla roku 1854 asi žádná nemocnice lákavá, ale ta v istanbulské čtvrti Scutari se vymykala i dobovým zvyklostem. Energická nová ředitelka ze všeho nejdřív dala vyvézt žumpy a zakopat mrtvoly zvířat (dvou koní, krávy a čtyř psů) povalující se mezi budovami.

Pak přišla na řadu další hygienická opatření včetně jídla bez plísně a červů. Lékaři se tomu pošklebovali: ta ženská ničemu nerozumí, v nemocnici jde přece o léčení, ne o nějaké organizační banality.

A léčit bylo co. Nemocnici Scutari provozovala britská armáda a shromažďovala v ní raněné z probíhajících bojů. Krymská válka, dnes pozapomenutá jako jeden z mnoha regionálních konfliktů devatenáctého století, byla vleklá a krvavá, trvala dva a půl roku a padlo v ní skoro čtyři sta tisíc vojáků, z toho dvaadvacet tisíc Britů. „Padlo“ však není výstižné slovo. Čtyři z pěti mrtvých nezemřeli ani přímo v akci, ani později na následky zranění. Podlehli nejrůznějším nemocem, většinou v zařízeních jako Scutari. Nemocnice byla nebezpečnější než bojiště – mnohem nebezpečnější. Tyfus a cholera zasahovaly přesněji než ruské a turecké kulky.

Takhle to vidíme dnes, protože víme, jak důležitá je hygiena, jakými mechanismy se šíří nakažlivé nemoci, jak dochází k sepsi ran. V polovině devatenáctého století lékaři takhle neuvažovali, existence bakterií byla zesměšňovanou hypotézou, operace se prováděly v septickém prostředí. Pasteur, Lister a Koch, zakladatelé moderního pohledu na šíření nákaz, přišli se svými objevy až o deset či dvacet let později a prosadit je proti lékařskému establishmentu trvalo ještě déle.

Tehdy čtyřiatřicetiletá Florence Nightingalová se tudíž nemohla opřít ani o teorii, ani o autoritu. Řídila se však zdravým rozumem – čistota je lepší než špína – a svým nekonvenčním vzděláním.

Dívka z dobré rodiny

Křestní jméno dostala Florence dle svého rodiště, italské Florencie. Její rodiče si totiž vyjeli na líbánky, které se trochu protáhly, takže se během nich stihla narodit i starší sestra Parthenope (pojmenovaná dle řeckého názvu Neapole; Florence po této stránce dopadla lépe). William a Frances Nightingalovi byli sociálně progresivní bohatí viktoriáni, což mimo jiné znamenalo, že svým dcerám poskytli dobré vzdělání (což rozhodně nebylo běžné). Když Florence projevila zájem o matematiku, najal její otec

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Věda

V tomto okamžiku nejčtenější