Deník N

Dva měsíce před Palachem vzplála „pochodeň svobody“ na Ukrajině. Sověti ji zatlačili do zapomnění

Rodina budoucí živé pochodně v 60. letech – manželka Lidija, dcera Olha syn Volodymyr a Vasyl Makuch. Foto: archiv Ukrajinského almanachu
Rodina budoucí živé pochodně v 60. letech – manželka Lidija, dcera Olha syn Volodymyr a Vasyl Makuch. Foto: archiv Ukrajinského almanachu

Jména Jana Palacha či Jana Zajíce, ale také Poláka Ryszarda Siwiece či Maďara Sándora Bauera znají přinejmenším ve střední Evropě všichni, kdo se zajímají o československé události v roce 1968 a dobu, která po nich následovala. Zatímco si v těchto dnech každoročně připomínáme demonstrativní sebeupálení prvního z nich, o tragickém příběhu Ukrajince Vasyla Makucha, který na protest proti sovětské okupaci zvolil tutéž smrt již 5. listopadu 1968, toho veřejnost moc neví. Tuto mezeru se snaží zaplnit dva ukrajinští badatelé.

Toho dne působil kyjevský bulvár Chreščatyk živěji než obvykle. Za dva dny se tu již měl slavit tradiční a pompézní svátek – další výročí říjnové revoluce. To se vždy v obchodech objevovalo více nedostatkového zboží, takže obyvatelé Kyjeva i jeho návštěvníci této příležitosti využívali k nákupům.

Typické hemžení však přerušila událost, která se zapsala do dějin nejen ukrajinských, ale i světových. V davu lidí pohybujících se kolem domu číslo 27 náhle vzplál oheň. A v něm se dal jasně rozpoznat živý člověk, který se rozběhl směrem k současnému náměstí Nezávislosti (Majdan Nezaležnosti). Policisté, jichž bylo předsváteční centrum plné, se hořící postavu pokusili uhasit plášti. Muž, jemuž v té chvíli zbýval jediný den života, se jmenoval Vasyl Makuch.

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Analýza

Komentáře

V tomto okamžiku nejčtenější