Britský lord Dubs se vrací k českým kořenům a na poslední chvíli komplikuje Johnsonovi brexit
Proč prosazuje dodatek týkající se dětí, který může zkomplikovat přijetí zákona o brexitu pár dní před plánovaným odchodem Británie z EU? Proč jeho Labouristická strana vyhořela ve volbách, co si myslí o odstupujícím lídrovi Corbynovi, proč lidé věří premiéru Johnsonovi, ač je „hrozný politik a lhář“? A proč chce v 88 letech znovu získat české občanství, on, který se narodil v Praze a uprchl před nacisty ve vlaku vypraveném Nicolasem Wintonem? O tom mluví člen britské Sněmovny lordů Alf Dubs v rozhovoru s Ivanem Kytkou.
Nevím přesně, proč mi sedmaosmdesátiletý Alf Dubs, člen Sněmovny lordů a bývalý poslanec Dolní sněmovny britského parlamentu, narozený v Praze, připomíná boxera velterové váhy, schopného se po každém úderu, který utrží v kampani, aby Británie byla vlídnější vůči dětským uprchlíkům z Evropy, rychle otřepat, vstát a pustit se do dalšího boje, píše z Londýna Ivan Kytka na úvod rozhovoru.
Naposledy se tak stalo, když premiér Boris Johnson vyškrtl z poslední verze zákona o odchodu Británie z Evropské unie loni v prosinci Dubsův dodatek z roku 2018.
Ten ukládal vládě přijímat dětské uprchlíky z Evropy s rodinnými vazbami na Británii podle Dublinských úmluv i poté, kdy země po 31. lednu opustí EU. Když se dostala Johnsonova předloha zákona do Sněmovny lordů, Alf Dubs pozměňovací návrh, pro který se vžil v Británii název „dodatek lorda Dubse“, předložil znovu. Lordi ho mají schvalovat dnes nebo zítra. Pokud ho schválí, zákon se vrátí do Dolní sněmovny, což může brexit, do nějž dnes zbývá 11 dnů, na poslední chvíli zkomplikovat.
Pro premiéra i britskou vládu jde o delikátní záležitost. Potenciální průtahy prodlouží schvalování dohody s Bruselem, s níž musí vyslovit souhlas také Evropský parlament. Žádný div, že před rozpravou ve Sněmovně lordů si Alfa Dubse předvolali ke schůzce hned tři náměstci ministra vnitra a sedm dalších ministerských úředníků a vyzvali ho, aby dodatek stáhl.
„Vědí, že (můj požadavek) má podporu. Hovořil jsem s několika konzervativci v horní sněmovně a spousta jich nerozumí tomu, co vláda dělá,“ řekl listu Guardian. „Žádali mě, abych přijal ujištění vlády, že jsme v tom (mém požadavku) zajedno. Abych jim věřil,“ popsal, ale dodal, že zůstává skeptický: „Pokud se od té politiky (přijímání dětských uprchlíků) nehodlají odklonit, proč ji neponechat přímo v zákoně?“
Bylo by hezkou novinářskou zkratkou napsat, že snad i v očekávání věcí příštích požádal lord Dubs první lednový týden o vydání českého cestovního pasu. Pravdou však je, že obě témata spolu – alespoň přímo – nesouvisejí. Návratu lorda Dubse k jeho českým kořenům se v exkluzivním rozhovoru Deníku N nešlo vyhnout:
Když dovolíte, začneme s tím nejsoučasnějším z vašeho životního příběhu. Co vás přimělo, abyste po několika desetiletích znovu požádal o pas, který vás pojí s vaším místem narození – tedy Prahou?
Víte, já jsem vášnivý Evropan, věřím v Evropskou unii a měl jsem dobrý pocit z toho, že Británie, Česká republika nebo třeba Itálie a Španělsko jsou členy EU. Ten velmi uspokojivý vnitřní pocit byl součástí mého já, součástí mé totožnosti.
A za druhé: Já jsem se narodil v Praze. A až jednou z tohoto světa odejdu, chci odejít jako Čech. Na tom mi docela záleží.
No a samozřejmě s českým pasem
