Deník N

Kafka pro naše časy: Let Jeffa VanderMeera nad Oblastí X

K psaní podivných knih má dvaapadesátiletý Jeff VanderMeer kvalifikaci jako málokdo jiný, patří totiž k zakladatelům a propagátorům žánru, který sami jeho představitelé nazvali New Weird (nové divné). Foto: Kyle Cassidy
K psaní podivných knih má dvaapadesátiletý Jeff VanderMeer kvalifikaci jako málokdo jiný, patří totiž k zakladatelům a propagátorům žánru, který sami jeho představitelé nazvali New Weird (nové divné). Foto: Kyle Cassidy

Příběh se odehrává v současnosti kdesi v Americe. Už třicet let je tam oblast velká asi sto krát sto kilometrů odříznutá od světa neviditelnou a nepřekročitelnou hranicí. Uvnitř je na první pohled všechno při starém, jen bez lidí – ti zmizeli, když Oblast X nevysvětlitelně vznikla. Nebylo jich mnoho, jde o divočinu na plochém, bažinatém pobřeží.

„Věž, která tam být neměla, se noří do země těsně předtím, než les černých borovic začne ustupovat bažině, kterou pak střídá rákosí a větrem pokroucené stromy a slaniska. Za slanými mokřady a přirozenými kanály se rozkládá oceán a kousek dál stojí na pobřeží zchátralý maják. To všechno je součást území, které bylo desítky let opuštěné, z důvodů, které není jednoduché vysvětlit.“

Máte pocit, že jste to už někdy četli? Jestli se zajímáte o sci-fi, pak možná vícekrát. Motiv oblasti, která prošla proměnou, která je něčím izolovaná a záhadná, se v tomto žánru vyskytuje často. Výrazným příkladem je novela bratrů Strugackých Piknik u cesty, podle níž Andrej Tarkovskij natočil film Stalker. Tam nese taková oblast jméno Zóna a za své záhadné vlastnosti vděčí mimozemské návštěvě.

Někteří kritici označili Jižní Zónu, jak se trilogii zkráceně říká, za ekologickou apokalypsu. Něco na tom je, máme tu zřetelný motiv zešílení životního prostředí. Foto: Nakladatelství Argo

Po stejně jednoduchém vysvětlení touží i postavy – a spolu s nimi čtenáři – knihy, o níž je řeč zde, tzv. trilogie o Jižní Zóně (anglicky Southern Reach). Jejím autorem je Jeff VanderMeer. Vydáním trilogie, jejíž díly se česky jmenují Anihilace, Autorita a Adaptace (v angličtině nese třetí díl významově trochu odlišný, přiléhavější název Acceptancy, tedy Přijetí či Smíření), se její autor nečekaně zařadil mezi výrazné zjevy americké prózy, překročil hranice žánru, v němž dlouhá léta působí. Přitom jej neopustil. Jen napsal tak dobrou knihu, že ji není

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Kontext N

V tomto okamžiku nejčtenější