Deník N

Připsat si body u Rusů, rozkolísat Ukrajinu… Putinovi jde ale zřejmě o víc. Kyjev a Brusel přitom odsoudil do rolí statistů

Vladimir Putin si dokáže "své" akce přesně načasovat. Foto: Kreml, ZUMA Wire
Vladimir Putin si dokáže „své“ akce přesně načasovat. Foto: Kreml, ZUMA Wire
Deník N zajišťuje fotografie za podpory Megapixel.cz.

Komentář Jana Urbana: Ruská generalita a zpravodajské služby, ovládající nejvyšší patra tamní politiky, nevěří v historickou oprávněnost existence Ukrajiny ani v to, že může fungovat jako samostatný stát. Snaží se ji neustále destabilizovat. Útok na její plavidla měl ale možná i jiný důvod.

Moskva čelí sílícímu vlivu Číny v Asii a na Sibiři a nemá dostatečně silný politický a ekonomický potenciál, který by proti němu mohla postavit. Není pochyb, že kremelští jestřábi se proto v posledních zhruba patnácti letech stále více zaobírají úvahami o obsazení nejúrodnějších zemědělských oblastí bývalého Sovětského svazu, které se – v jejich myšlení – jenom nespravedlivým omylem historie po jeho rozpadu ocitly za ruskými hranicemi. Tedy zejména na Ukrajině.

Dlouhodobým strategickým cílem ruské agrese se tak nevyhnutelně zdá být obsazení celé východní, takzvané levobřežní, Ukrajiny až po řeku Dněpr. Nejde ale jen o obilí a další plodiny. Na východě Ukrajiny se nacházejí i významné zásoby nerostných surovin a důležitá průmyslová střediska.

Ruská ekonomika by získala zpět hodně z toho, o co ji – podle „jestřábů“ – připravil rozpad sovětské říše počátkem devadesátých let. Anexe tohoto území by měla i význam vojenský. Západní hranice Ruska by se od severu k jihu napřímila a zkrátila o stovky kilometrů.

Taktickým cílem nedělní konfrontace s Ukrajinou ovšem není jenom vystupňování tlaku na ukrajinskou politickou reprezentaci a společnost. Těch důvodů je mnohem víc.

Některé světové letecké společnosti odklonily trasy svých letadel mimo území Ukrajiny, která tak přišla o značné poplatky za přelety. Je samozřejmé, že i krátkodobé uzavření průjezdu do Azovského moře razantně poškodilo regionální hospodářství, přístavy a především rybolov a zpracující průmysl. Žádné ukrajinské plavidlo si navíc nyní nemůže být jisté, že ho v budoucnu nepostihne u Kerčského průlivu podobná „nepříjemnost“.

Vyhlášení válečného stavu ukrajinským parlamentem razantně prohloubí ekonomické a zásobovací problémy velkých měst v nastupujícím zimním období.

A dál: Ruskem vyprovokovaný incident v této chvíli dále polarizuje ukrajinskou politickou scénu. Znemožní nebo alespoň zbrzdí hledání konsenzu a povzbudí radikální protiruské nacionalisty, kteří se netají obdivem k autoritativnímu způsobu vlády a nechutí k parlamentní demokracii. Výsledkem bude jen další oslabení Ukrajiny a pochyby, zda má šanci stát se pevnou součástí demokratické Evropy.

Popularita padá, je třeba něčím „zavrtět“

Důležitější je však z ruského imperiálního pohledu načasování celé provokace.

Krátkodobě jde určitě i o tradiční snahu zahladit domácí problémy vnější agresí, což na mnoho Rusů, trpících velmocenským sentimentem, platí. Před rokem prezidentu Vladimiru Putinovi podle průzkumu nezávislého sociologického střediska Levada důvěřovalo ještě padesát devět procent Rusů. V průzkumu, který proběhl na konci letošního září, jich už bylo jen třicet devět procent.

Hlavním důvodem bylo nepopulární, i když ekonomicky nesporně nutné prodloužení věku nutného pro odchod do penze o pět let (přičemž původní návrh vlády byl dokonce zvýšit hranici odchodu do důchodu o sedm let). Dá se předpokládat, že vybičované „vlastenectví“ spolu s emocemi a sentimentem svázanou dobou blížících se oslav konce roku a pravoslavných Vánoc prezidentovu podporu významně zvýší.

V tuto chvíli je ale mnohem důležitějším cílem ruské taktiky 

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

V tomto okamžiku nejčtenější