Deník N

Ukrajina potřebuje okamžitou pomoc – Tu potřebuje Porošenko. Ukrajinský analytik a ruský politolog o konfliktu

Kerčský most spojující ruskou pevninu s ukrajinským Krymem okupovaným Ruskem, i Černé moře s mořem Azovským. Foto: Pavel Rebrov, Reuters
Kerčský most spojující ruskou pevninu s ukrajinským Krymem okupovaným Ruskem, i Černé moře s mořem Azovským. Foto: Pavel Rebrov, Reuters

Kde jsou EU a Německo? Kde je NATO? Proč svět Kreml konečně nepotrestá, ptá se ukrajinský vojenský analytik Mychajlo Samus v komentáři k nejčerstvějšímu konfliktu ruského námořnictva s ukrajinským. Ruský politolog Ivan Preobraženskij zase připomíná, že situace se může hodit i vedení Ukrajiny. Oběma zemím ale prý rozhodně neprospěje.

Foto: archiv M. Samuse

Mychajlo Samus

ukrajinský vojenský analytik a novinář;
zástupce ředitele ukrajinského Centra pro studium armády, konverze a odzbrojení (CDAKR)

Ruská agrese v Kerčském průlivu: test pro současný systém mezinárodních vztahů

Centrum pro studium armády, konverze a odzbrojení má za to, že ruská agrese v Kerčském průlivu dohnala současný systém mezinárodních vztahů do krajnosti. Buďto stávající instituce, které odpovídají za zajištění globálního míru a bezpečnosti, najdou vnitřní sílu a rozhodnost vykázat Kreml do patřičných mezí, anebo bude svět uvržen do nového právního středověku, kde je možné stanovovat hranice dle libosti, střílet na vojenské lodě jiných zemí, kdy se jen zachce, a zavírat a otvírat mezinárodní vody podle nálad „imperátora“.

Z objektivního hlediska mezinárodního práva zahnaly Putinovy kroky Rusko do takového bludiště právních pastí, že je nepravděpodobné, že mu z nich nyní někdo pomůže, aniž by „impérium“ utrpělo kritické ztráty.

To je ale formální pohled na věc. Ve skutečnosti se mezinárodní právo s tichým souhlasem světových velmocí změnilo na sbírku pravidel, jejichž dodržování je dobrovolné. Taková bible pro ateisty – morální principy pro ty, kdo jim věří.

Dokonce ani po ozbrojeném útoku na ukrajinská plavidla v průlivu, který se považuje za mezinárodní, a v souladu se smlouvou Ukrajiny a Ruské federace o Azovském moři coby vnitřních vodách obou zemí, dosud neměla Evropská unie a vedoucí země Evropy (obzvlášť důležitý je postoj Německa) zapotřebí nazvat to ozbrojenou agresí. Je zřejmé, že hlavy v Berlíně otupuje moskevský plyn.

Tato geopolitická malátnost může přijít draho nejen Ukrajinu. Pokud Německo ruskou agresi proti Ukrajině neuzná a patřičně nezmění svůj přístup k účasti na plynových projektech s Ruskem (řeč je především o plynovodu Nord Stream 2), ocitne se na hraně nejen pomyslný „civilizovaný Západ”, ale i velice konkrétní organizace NATO.

Věc se totiž má tak, že otevřená agrese Ruska vůči evropské zemi, Ukrajině, staví NATO před konkrétní otázky: je NATO připraveno

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Krize mezi Ruskem a Ukrajinou

Rusko

Ukrajina

V tomto okamžiku nejčtenější