Deník N

Dva smrtící záblesky a boeing bez šance. Odpal střel systému Tor nejde vzít zpět

Systém protiletecké obrany Tor-M1 má rakety schopné zasáhnout cíl do výšky 10 kilometrů. Foto: Vitalij Kuzmin a Wikimedia Commons
Systém protiletecké obrany Tor-M1 má rakety schopné zasáhnout cíl do výšky 10 kilometrů. Foto: Vitalij Kuzmin a Wikimedia Commons

Vyspělý komplet protivzdušné obrany Tor-M1 nese v kódu NATO označení Gauntlet, tedy ocelová rukavice. Právě tímto systémem íránští vojáci – uvádějí, že omylem – sestřelili ukrajinský boeing se 176 lidmi na palubě. O jakou zbraň se jedná? A jak její zásah může způsobit pád letadla?

Teherán léta vydával za symbol barbarství Spojených států incident z roku 1988, kdy raketový křižník Vincennes v Hormuzském průlivu smetl z oblohy íránský airbus s 290 lidmi. Nyní sám po několika dnech vyšetřování přiznal, že jeho systém protivzdušné obrany zničil startující ukrajinský boeing, v jehož troskách zemřelo 176 lidí. V řadě západních médií na tuto verzi ukazovaly vícenásobné zdroje z Pentagonu a americké zpravodajské komunity už od začátku vyšetřování.

Do určité míry to připomíná sestřel malajsijského boeingu nad Donbasem před pěti lety, i když raketa kompletu Buk je výrazně výkonnější než střela systému Tor, včetně velikosti hlavice.

Pokusme se načrtnout, jak se mohl incident nad Teheránem odehrát, pokud mají západní zpravodajci pravdu a byl při něm použit protiletecký systém Tor-M1.

Z ranveje 29R Mezinárodního letiště imáma Chomejního odstartoval ukrajinský boeing 8. ledna potmě, krátce po šesté hodině místního času a přibližně s hodinovým zpožděním proti letovému plánu. Důležité pro celý příběh je, že se tak stalo několik hodin po íránském raketovém útoku na americké základny v Iráku. Salva balistických střel byla odvetou za zabití íránského generála Kásema Solejmáního Američany.

Kvůli časovému odstupu mohli Íránci kalkulovat s 

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Svět

V tomto okamžiku nejčtenější