Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Pokud se výrazně nezmění, narazili Piráti na svůj strop. V krajských volbách mají hendikep, říká politolog

Foto: Ludvík Hradilek, Deník N
Foto: Ludvík Hradilek, Deník N

Piráty čeká o víkendu celostátní fórum, na kterém si zvolí nové vedení. Očekává se, že se předsedou opět stane Ivan Bartoš, který stranu přivedl do poslaneckých lavic. Politolog Lubomír Kopeček z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v rozhovoru říká, že Piráti již pomalu naráží na svůj strop voličské podpory. Podle Kopečka je na podzim nečekají příliš snadné volby.

Pirátům se po vstupu do Sněmovny podařilo stabilizovat svou podporu, dále však příliš nerostou. Čím to podle vás je?

Piráti v české politice reprezentují určitý druh liberální strany zaměřené hlavně na městské a velkoměstské, mnohdy vysokoškolsky vzdělané a mladší voliče. Liberální strany v západní Evropě až na výjimky mívají tak maximálně do patnácti procent.

Pirátská strana v Evropě je podobně silná jako v Česku pouze na Islandu. Tam to bylo ale dáno jejich vzestupem po finančním kolapsu a následném zemětřesení stranického systému, navíc je to počtem obyvatel velmi malá země. Na národní úrovni se nikde kromě Islandu a Česka výrazně neprosadili. V Německu skončili po vnitřních sporech a skandálech, ve Švédsku, kde také vypadali jednu dobu velmi nadějně, dopadli podobně. Český úspěch je proto z hlediska pirátských stran výjimečný.

Kdybych hledal nějakou podobnost v české minulosti, srovnával bych je právě s různými liberálními stranami, protože ony reprezentovaly něco podobného. V českém kontextu po roce 1989 ale liberální strany nebyly velké, v dobrých časech to byly nanejvýš desetiprocentní strany, obvykle to ale bylo méně. Dalšími předchůdci byli Zelení, kteří ovšem měli v době své parlamentní existence spíš ekologicko-liberální profil.

Z hlediska toho, na koho jsou Piráti zaměření, jsou podle mne v tuto chvíli skoro na maximu možného. Samozřejmě pokud nedojde k nějakému kolapsu českého stranického systému, což se stát může, ale za stávající situace tomu nevěřím. Nebo by Piráti museli výrazně upravit svůj profil, aby byli schopní expandovat i mimo zmíněné mladší vzdělanější městské voličstvo. To jsou lidé, kteří v české společnosti tvoří přece jen omezenou výseč.

Na druhou stranu se jim daří držet své zisky z minulých voleb.

Já bych nepřeceňoval, že je pirátský elektorát opravdu ke straně loajální. Jsou to totiž mnohdy mladí lidé, u kterých je ochota měnit voličské preference vysoká. Sociologické průzkumy naznačují, že vazba značné části pirátských voličů k této straně není příliš pevná. Když se historicky dívám na české Zelené nebo na svého času Unii svobody, byly to strany, které poměrně rychle přišly o většinu voličů.

Profesor Lubomír Kopeček působí na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Odborně se zabývá zejména českou, slovenskou a polskou politikou, teorií demokracie a také politickými a stranickými systémy evropských zemí.

Piráty žádné opravdu velké krize či skandály zatím nepostihly. V budoucnu se jim to ale stát samozřejmě může. Velmi tomu nahrává jejich organizační participační model, který otevírá spoustu možností pro vnitřní spory a poškozování veřejné věrohodnosti. Aktuální nápad s rozpuštěním strany je pěkným dokladem.

Může souviset jejich celostátní podpora s tím, že jsou opoziční stranou a sbírají i dále protestní hlasy?

Že se Piráti po sněmovních volbách roku 2017 nedostali do vlády, je pro ně dlouhodobě určitě

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Rozhovory

Česko

V tomto okamžiku nejčtenější