Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Babiš v tělocvičně, Minář na nástěnce. Blíží se volby, inspekce vyhlíží stížnosti na politiku ve školách

Premiér Andrej Babiš. Foto: Adam Hecl, Deník N
Premiér Andrej Babiš. Foto: Adam Hecl, Deník N

Vždy když se blíží volby nebo když výrazný český politik promluví ve škole – nebo když mu škola přednášku zatrhne –, rozvine se debata, zda tam politika patří. Nyní například na Twitteru premiéra Andreje Babiše, kde se pochlubil návštěvou studentů v Prostějově. Předpisy politiku ze škol navzdory rozšířené představě nijak nevykazují. Jde však o to, kdo si je jak vykládá.

Před sedmi lety, v roce 2013, začaly z českých škol mizet portréty hlav státu, od rakouských dob neodmyslitelná součást učeben coby vyjádření respektu k muži v rámu. Nejdříve je ředitelé sundávali kvůli kontroverzní amnestii prezidenta Václava Klause, pak kvůli neméně spornému vystupování Miloše Zemana.

Se zavedením přímé volby prezidenta se Zemanův portrét (pokud na zdi zůstal) stal v jistém smyslu symbolem zpřítomnění politiky ve škole. Před očima studentů, včetně těch, kteří už mají volební právo, shodou okolností najednou visel portrét prezidentského kandidáta.

Rozruch to nebudilo, tradice byla silnější. Ale úvaha o prezidentském portrétu by mohla sloužit jako odrazový bod pro debaty, nakolik politika patří (či nepatří, jak zaznívá z úst kritiků) do škol. Ty Česko v letošním roce patrně čekají v hojnější míře: na podzim se konají volby do krajských zastupitelstev. Právě před volbami bývají stížnosti týkající se propagace politických stran, které řeší Česká školní inspekce, četnější, jak potvrzuje náměstek ústředního školního inspektora Ondřej Andrys.

Příkladů, jaké emoce politici nejen na základních a středních školách budí, je plno. Hnutí Trikolóra se například před nedávnými volbami do zastupitelstva v jihočeských Strakonicích snažilo, aby jeho předseda Václav Klaus ml. vystoupil na Ekonomické fakultě Jihočeské univerzity. Vystoupení přiznaně avizovalo jako součást politického turné „Trikolóra jede“. Děkanka fakulty přednášku zakázala.

Dojít si pro zákaz jako způsob medializace?

Logicky se nabízí úvaha, zda následná medializace a stylizace do role oběti nebyla pro Klause strategicky přínosnější spíše než oslovení pár desítek studentů, mezi nimiž by patrně voliče z dvacetitisícových Strakonic šlo spočítat na prstech.

Zrušení besedy přitom nebylo vynucené zákonem. V tom, pod nějž spadají vysoké školy, je pouze nepřípustné zakládat a organizovat na nich činnost politických stran a hnutí; nepsaným pravidlem ovšem je, že akademická půda je apolitická.

Paragraf, podle kterého výslovně není na školách „povolena činnost politických stran a hnutí ani jejich propagace“, se týká institucí spadajících pod školský zákon – tedy především škol základních a středních.

„Tento paragraf se navíc dost často na veřejnosti interpretuje špatně.

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Česko, Nezařazené

V tomto okamžiku nejčtenější