Kdo se jako první vydal na cestu ke globální dominanci? Oceány jako zóna obchodu i války
Moře je pro většinu z nás synonymem pro dovolenou, kdy si chceme užít pohodu a klid od práce. Navzdory přeplněným plážím a hotelům však většina lidí žijících v přímořských oblastech vnímá moře a oceány jinak.
Česká republika patří k zjevné menšině zemí, které nemají přímý přístup k moři. Ze zhruba dvou set států, které je v současnosti možné lokalizovat na politické mapě světa, se to týká necelých 25 %. Většina členů mezinárodního společenství tedy přístup k moři má a tento fakt podstatně ovlivňuje jejich život, ostatně stejně jako náš. Proč?
Život s vodou
Když se podíváte na mapu věnovanou hustotě osídlení, i velmi letmým pohledem zjistíte, že největší koncentraci lidí naleznete podél mořského pobřeží. Výjimkou jsou samozřejmě pobřežní oblasti těch částí světového oceánu, kde není příznivé klima, typicky například sever Kanady či Ruska.
Text je součástí seriálu, který se bude zabývat fenoménem světového oceánu jako komunikační zóny, prostoru mocenského soupeření a zásobárny přírodních i dalších zdrojů.
V mírném, subtropickém i tropickém pásmu však výše uvedené platí. Bez vody, a to nejen té sladké, se totiž zjevně žije podstatně hůř, a tak na pobřeží a v regionech k němu bezprostředně přiléhajících, řekněme do vzdálenosti 150–200 km, nalezneme zhruba 70 % veškeré světové populace.
Toto číslo výrazně kontrastuje s počtem lidí, kteří žijí v tzv. hlubokém vnitrozemí – za to jsou považovány oblasti ležící více než 1000 km od moře, v nichž, podobně jako ve vysokohorských oblastech, žije pouhé 1 % světové populace.
I proto je v pobřežních regionech vždy výrazně větší počet obětí a rozsah škod při živelných katastrofách vznikajících v důsledku hurikánů, při zemětřeseních a je provázejících cunami než ve vnitrozemí.
Největší komunikační zóna
Plocha světového oceánu pokrývá zhruba 71 % povrchu Země, což je důvod, proč se při pohledu z vesmíru jeví naše planeta být modrá. Vody světového oceánu zachycují rozhodující část (snad až 85 %) dopadajícího slunečního záření a tepla, a působí proto jako nejdůležitější regulátor teploty na Zemi, neboť prostřednictvím mořských proudů dochází buď k oteplování, nebo ochlazování souše.
Místo chemtrails dračí ženy. Čemu věřili dávní cestovatelé?
Světový oceán váže velkou část oxidu uhličitého (snad až dvacetkrát více, než kolik ho váží pevninské ekosystémy) a produkuje až 50 % kyslíku. Světový oceán tak hraje zcela zásadní roli při tvorbě zemského klimatu. Z tohoto úhlu pohledu, stejně jako ve vztahu k diskusím o podílu člověka na znečištění jeho vod, není podstatné, zda nějaká země (ne)má přímý přístup k jeho vodám, neboť dopady jsou vskutku globální.
I když jsme světový oceán postupně rozdělili na pět částí: Atlantský, Indický, Tichý, Severní ledový (Arktický) a Jižní (Antarktický), který Mezinárodní hydrologická organizace oficiálně pojmenovala až roku 2000, jsou jeho vody propojené a přirozeně tak vytvářejí největší komunikační zónu, kterou má lidstvo k dispozici.
Po většinu známých dějin nebyla tato role důležitá, ale dnes, jak si ukážeme později, je naše schopnost komunikovat za viditelný horizont klíčová.
Oceán se totiž nakonec stal místem, kde se začalo rozhodovat o tom, kdo se stane mocností skutečně globální a kdo zůstane jen regionální.
Plavba za obchodem i válkou
Předpokládá se, že zásadním zlomem ve vývoji moderního člověka byla
