Deník N

Pokud objevíte, jak vydělat na strouhance, připravíte lidi o rohlíky k svačině. To se stalo v Praze s byty

Ceny bydlení v Praze lámou rekordy. Trh to vyřeší, jen když mu pomůžeme regulacemi. Ilustrační foto: Gabriel Kuchta, Deník N
Ceny bydlení v Praze lámou rekordy. Trh to vyřeší, jen když mu pomůžeme regulacemi. Ilustrační foto: Gabriel Kuchta, Deník N

Komentář Jana Moláčka: Jedním z nejrozšířenějších omylů, kterému Češi propadli v euforii po konci komunismu, je představa, že trh a regulace jdou automaticky proti sobě. Trh podle zastánců této teorie „funguje“, v čemž mu regulace brání, a proto jsou „zlo“. Tváří v tvář (nejen) nedostupnému bydlení v Praze je načase z postkomunistické adolescence i v tomto ohledu vyrůst. Dospělá společnost nezbožšťuje regulace jako komunisté, ani trh jako klausovská ODS v 90. letech. Ani jednoho se taky neštítí. Oboje chápe jako užitečný nástroj, který umí použít, kde je potřeba.

Funkčnost tržních mechanismů samozřejmě nikdo soudný nezpochybňuje. Problém je, že samy o sobě nevedou vždy k pozitivním důsledkům. Ne proto, že by „nefungovaly“, ale proto, že naopak fungují vždy a nemilosrdně.

Většinou toho společnost dokáže využít. Prosadí se nejlepší nápady, kvalitní výrobky, ceny se protnou v rovnovážném bodě uspokojivém pro všechny. Jenže svět není ideální a lidé už vůbec ne. A to někdy vede k tomu, že tytéž mechanismy, které působí idylku popsanou v předchozím souvětí, napáchají naopak mnoho zlého.

Zpravidla je příčinou nějaká asymetrie. Třeba informační. Trh s potravinami například může uspokojivě fungovat pouze tam, kde jsou všichni výrobci nuceni uvádět přesné a pravdivé informace o složení svých výrobků. Bez nich se prosadí ne kvalita, ale schopnost nejdůmyslněji zamaskovat sojové piliny ve špekáčku.

Když odhlédneme od posledních drobností typu různého složení týchž značek potravin v jednotlivých zemích jednotného evropského trhu, pak Česko dokázalo tyto problémy z velké části vyřešit okopírováním funkčních receptů ze zahraničí.

Teď stojíme před stejným úkolem na trhu s bydlením.

Jeho kolaps přinejmenším v Praze totiž také způsobuje asymetrie. Nejde v tomto případě ale o různou míru informací, ale o to, že spolu na stejném trhu soupeří dva principiálně neslučitelné typy poptávky. A sice poptávka po bydlení s poptávkou po investičním nástroji či předmětu podnikání.

Zastánci volného trhu obvykle řešení vidí

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Názor

V tomto okamžiku nejčtenější