Kdo jsou Češi: Obrozenecká falza Rukopisů k tomu stále mají co říci
Ústav pro českou literaturu Akademie věd v prosinci uzavřel rozsáhlý výzkum Rukopisů zelenohorského a královédvorského. Zabýval se ohlasem našich nejslavnějších mystifikací v české kultuře a umění, ale i tím, jak ovlivnily zahraniční pohled na Čechy. Podobné téma čekalo v pozadí sporu o pravost Rukopisů přes sto padesát let.
Do nového výzkumu více než dvousetletého, mnohovrstevnatého příběhu se před čtyřmi lety pustili badatelé Ústavu pro českou literaturu Akademie věd společně s dalšími českými i zahraničními odborníky. Ve dvou úctyhodně rozsáhlých publikacích už neřeší zavedenou otázku pravosti a nepravosti obou děl, ta je uzavřená. Namísto toho se zaměřili na roli obou falz v rámci utváření naší kultury a na to, jak se Rukopisy zařadily do evropské vlny romantického nacionalismu.
„Pokusili jsme se bez předpojatosti a v širších evropských souvislostech podívat na všechny velké osobnosti 19. století, které se Rukopisy zabývaly, ukázat problematické aspekty utváření naší moderní kultury, ale i cestu, jak se s těmito falzy vypořádat a zároveň je neztratit ze zřetele jako specifická umělecká díla,“ vysvětluje důvod vzniku souborné monografie její editor Dalibor Dobiáš z Ústavu pro českou literaturu AV ČR.