Deník N

Genetik, který zašel příliš daleko. A příliš snadno

CRISPR/Cas9 umožňuje stříhat lepit molekuly DNA. Kdybychom detailně rozuměli jejich funkci, byl by to fantastický nástroj. Jenže zatím je na místě zdrženlivost. Foto: Adobe Stock
CRISPR/Cas9 umožňuje stříhat lepit molekuly DNA. Kdybychom detailně rozuměli jejich funkci, byl by to fantastický nástroj. Jenže zatím je na místě zdrženlivost. Foto: Adobe Stock

Hrdinou tohoto příběhu, podivným hrdinou, je čínský biolog Che Ťien-kchuej. V angličtině se to píše He Jiankui a těžko se ubránit hříčce, ač je levná a trochu nevkusná. Vzpomeňme, kdo bývá v angličtině běžně označován jako He. Che si na Něj tak trochu zahrál.

Což se většinou nevyplácí. Prozatím ho potrestala světská moc. Doktor Che Ťien-kchuej byl před několika dny odsouzen k třem letům vězení, k pokutě, jež v přepočtu činí skoro deset milionů korun, a k doživotnímu zákazu práce v oboru. To všechno za troufalý, hloupý a nesmírně nelegální vědecký pokus, o němž ještě nevíme, jak dopadne.

Šokující sdělení

Pro veřejnost to začalo 28. listopadu 2018. Tehdy Che Ťien-kchuej vystoupil na významné odborné konferenci v Hongkongu. Hovořil takřka nepřipraven, původně plánoval vystoupení s podstatně umírněnější přednáškou. Tehdy to vypadalo podivně. Dnes víme, že k tomu byl nucen. Hrozilo mu totiž, že se veřejnost dozví o jeho utajovaném výzkumu odjinud. Pokusil se tedy udržet si nad první prezentací informací kontrolu.

Do jisté míry se mu to podařilo. Na konferenci – Druhém mezinárodním summitu editace lidského genomu – ukradl show všem. Oznámil totiž, že úspěšně upravil genetickou informaci dvou dětí, jež se již brzy mají narodit. (Brzy se ukázalo, že své sdělení pečlivě dávkoval a leccos tajil.)

To byl samozřejmě šok. Che Ťien-kchuej nedosáhl, a to bylo odborníkům jasné od začátku, žádného odborného průlomu. Technika, kterou použil, nebyla nová, objevná ani mimořádně složitá. Rozdíl oproti jiným, avšak rozdíl zcela zásadní, spočíval v tom, že ji aplikoval na člověka.

Místnost plná vypínačů

Každý z nás a každá živá věc na Zemi – zvířata, rostliny, bakterie – se skládá z buněk a skoro každá buňka obsahuje kompletní genetický předpis k výstavbě celého organismu. Francis Crick, James Watson, Rosalind Franklinová a Maurice Wilkins roku 1953 objevili, že tento předpis má formu složité molekuly látky, které se říká kyselina deoxyribonukleová neboli DNA. Genetický kód používá čtyři „písmena“, jimž fyzicky odpovídají čtyři různé jednoduché sloučeniny, báze, které se jedna po druhé vážou na základní kostru molekuly DNA, známé dvojité šroubovice.

Posloupnost „písmen“ říká biochemickým mechanismům v buňce, jaké bílkoviny mají vytvářet. A bílkoviny jsou pak nástroje, které dělají v našem těle všechno možné od prosté výstavby buněk po řízení složitých procesů včetně našeho duševního stavu, zdraví a nemoci, dýchání a trávení…

Lidská DNA obsahuje asi 3,2 miliardy „písmen“. Díky technikám tzv. sekvenování genomu, vyvinutým koncem minulého století, umíme jejich pořadí přesně stanovit a zapsat. Z toho někdy vzniká dojem, že vědci genetickému kódu rozumějí, že přesně vědí, co dělá která část molekuly DNA. To však není pravda. Srozumitelné jsou jen některé krátké úseky, a navíc bychom se museli pustit do diskuse, co zde přesně míníme slovem „srozumitelný“. Vědci

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Věda

V tomto okamžiku nejčtenější