Co vedlo Trumpa k tomu, aby nechal zlikvidovat Solejmáního? O něj samotného možná vůbec nejde
Komentář Michaela Žantovského: Jedni likvidaci íránského generála Kásema Solejmáního chápou a schvalují jako rázné americké gesto v boji proti terorismu, jiní ji odsuzují jako kovbojskou provokaci nezodpovědného prezidenta, třetí protestují proti porušení mezinárodního práva a čtvrtí se obávají nedozírných následků íránské odvety. A všichni se zdají být jisti si svou věcí.
Během osmačtyřiceti hodin od chvíle, co Donald Trump tweetnutím americké vlajky potvrdil zabití velitele íránských jednotek Kuds Kásema Solejmáního a čtyř dalších osob americkými raketami vypálenými z bezpilotního letounu, se v našich médiích a na sociálních sítích vyjádřili k důvodům, oprávněnosti a následkům tohoto činu snad všichni (s těžko pochopitelnou výjimkou prezidenta Miloše Zemana, který má přitom použití dronů k likvidaci teroristů a obecně jemu nesympatických osob ve zvláštní oblibě).
Jak však praví Falstaff v Shakespearově hře Jindřich IV.: „To nejlepší na chrabrosti je obezřetnost.“ Jakékoli reálné hodnocení závisí na informacích, které nemá kromě Trumpova nejužšího kruhu a úzké skupiny vojenských činitelů a zpravodajců nikdo k dispozici, rozhodně ne u nás doma. Mnohé z domácích reakcí připomínají přístup typického českého lidového odborníka na zahraniční a bezpečnostní politiku: „Pane vrchní, přineste mi pivo a glóbus.“
Můžeme tedy v této chvíli maximálně naznačit, a to jen ve variantní podobě, možné příčiny, které k americké operaci vedly, cíle, které sledovala, a důsledky, které z toho mohou vyplývat pro Spojené státy, pro Blízký východ a pro celý svět. V první řadě je, domnívám se, třeba vyloučit možnost, že se Donald Trump