Útok na Solejmáního oslabuje íránské reformisty a Bagdád žene do těsnějšího objetí s Teheránem
Analýza Matěje Denka: Jaká bude íránská reakce na zabití Kásema Solejmáního? To je otázka, kterou si teď klade celý svět, je ale velmi pravděpodobné, že jasno nemá ani íránské vedení samo.
Páteční útok, při němž podle íránských zdrojů zemřelo pět Íránců – mezi nimi velitel jednotek Kuds Kásem Solejmání – a pět Iráčanů (mimo jiné zástupce velitele iráckých Lidových mobilizačních sil PMU Abú Mahdí al-Muhandis), přišel jako blesk z čistého nebe. Solejmání byl velitelem jednotek Kuds již od konce devadesátých let a jakožto oficiální představitel státu byl považován za nedotknutelného. I díky tomu, že se ze Solejmáního hlavně díky jeho aktivnímu vojenskému angažmá stal hrdina boje s Islámským státem a svým způsobem i mediální postava, zaskočila jeho smrt nejen odborníky a komentátory dění na Blízkém východě, ale i samotnou íránskou vládu.
O hlasitá odsouzení činu nebylo nouze, vždyť Solejmání byl klíčovou postavou íránské zahraniční politiky v regionu, častokráte se o něm mluvilo jako o jednom z nejmocnějších mužů Íránu a potenciálně i budoucím íránském prezidentovi. Solejmání měl blízko zejména k duchovnímu vůdci Alímu Chameneímu, jemuž jsou jednotky Kuds, jakožto součást Islámských revolučních gard, přímo zodpovědné. Chameneí tak okamžitě vyhlásil třídenní tryznu a poté vyzval k tvrdé odplatě.
O potrestání mluví ve svých vyjádřeních i generální štáb íránských ozbrojených sil či ministerstvo zpravodajství, jedna z íránských tajných služeb. Nic konkrétního však zatím není slyšet, lze se domnívat, že třídenní smutek bude íránskou bezpečnostní radou využit k tomu, aby se vláda vzpamatovala z šoku a vyjasnila si, jaká je teď vlastně její pozice a jak na zabití jednoho ze svých klíčových mužů odpoví.
Protože odpovědět musí
