Rusko zavřelo Bělorusku ropný kohoutek. Handluje se o cenách i státní suverenitě
Minsk se nedohodl s Moskvou. Ani o dodávkách ropy, ani o sloučení obou zemí v jeden státní celek. Zatím. Bělorusové se bojí, že je velký soused pohltí, Rusové tvrdí, že to má být model Evropské unie – společnou měnou bude rubl a zahraniční politika se uvaří v Moskvě. Za co je ochoten suverenitu prodat prezident Lukašenko?
Běloruská vláda rozhodla o okamžitém zastavení exportu veškeré produkce ropných rafinérií. Největší běloruské závody Naftan a Novopolocke přestaly na začátku roku dostávat ruskou ropu a nyní pokračují ve výrobě jen ze zásob. Provoz ale musely omezit na „technologické minimum“. Pokud Moskva dodávky suroviny neobnoví, do konce měsíce budou veškeré běloruské zásoby vyčerpány. Tranzitu suroviny dále do Evropy se komplikace s dodávkami netýkají.
Vleklé rozhovory mezi Běloruskem a Ruskem o dovozu ropy skončily v posledních dnech loňského roku bez výsledku. Přitom Minsk v prvním čtvrtletí letošního roku chtěl od svého východního souseda šest milionů tun suroviny, tedy o 1,5 milionu tun víc než za stejné období předchozího roku.
Celkem letos Bělorusko plánovalo od svého východního souseda nakoupit až 25 milionů tun ropy, což se vzhledem k současnému vývoji vztahů mezi oběma zeměmi zcela jistě nepodaří. Zpracování ropy je přitom pro běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka hlavním zdrojem příjmů do státní pokladny a způsobem, jak
