Deník N

Střekov: pozoruhodný život po životě ústecké dominanty

Lokální betlém pod modelem Střekova z dílny profesora Holého. Foto: Vladimír Ježek
Lokální betlém pod modelem Střekova z dílny profesora Holého. Foto: Vladimír Ježek

Při správném přístupu je možné z „mrtvé“ rozvaliny udělat symbol města a také téma pestré, divácky vděčné expozice.

Muzeum města Ústí nad Labem patří k nejstarším institucím svého druhu u nás, dlouhá léta však sídlilo v nejrůznějších provizoriích. Teprve v roce 2011 se definitivně přestěhovalo do nově adaptované neorenesanční budovy bývalé měšťanské školy, která svým monumentálním charakterem a polohou v centru, v sousedství divadla působí, jako by pro nějakou významnou kulturní instituci byla určena od počátku.

Završením renovace by mělo být otevření dlouho očekávané stálé expozice dějin českých Němců, která po mnoha komplikacích už spěje ke zdárnému konci. Její vizuální podobu navrhlo známé architektonické studio Projektil, takže je na co se těšit. Zato ve vlastní budově není ruka architekta nebo grafika vůbec patrná.

Zatímco třeba liberecká galerie prakticky souběžně využila stejnou příležitost k tomu, aby renovací podobné historické budovy získala evropský střih, zde si připadáme spíš jako v nějakém okresním muzeu, kde se zastavil čas.

Rozpačitý dojem však napravují

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

V tomto okamžiku nejčtenější