Deník N

Expert: Válku nečekám, ale terorismus ano. Američané si proti sobě poštvali dvě třetiny Íránu

Žena v Teheránu míjí protiamerické graffiti na zdi někdejší ambasády USA (3. ledna 2020). Foto: Nazanin Tabatabaee, WANA, Reuters
Žena v Teheránu míjí protiamerické graffiti na zdi někdejší ambasády USA (3. ledna 2020). Foto: Nazanin Tabatabaee, WANA, Reuters

„Írán dnešek nemůže nechat bez odvety, ztratil by všechno,“ říká o americkém úderu na letišti v Bagdádu bezpečnostní analytik a znalec Íránu Josef Kraus. Usmrcení íránského generála Solejmáního podle něj nastolí nebezpečný precedens, navíc zahynul také velitel šíitských milic, v očích Iráčanů hrdina kvůli boji s džihádisty. S „teroristou“ Solejmáním přitom USA ještě poměrně nedávno spolupracovaly.

„Akt mezinárodního terorismu.“ „Generál Solejmání se stal mučedníkem.“ „Ameriku čeká tvrdá pomsta.“ Tolik Írán k dnešní smrti velitele elitních íránských jednotek al-Kuds, jejž na mezinárodním letišti v Bagdádu zabila cílená střela z amerického dronu. Co čekat od té „tvrdé pomsty“? Válku?

Válku, myslím, ne – ve smyslu přímého vojenského konfliktu mezi Íránem a Spojenými státy. Ten si ani jedna ze stran nepřeje.

Na druhou stranu lze určitě očekávat nějakou formu asymetrického konfliktu. Tedy že Írán – ať už přímo, nebo skrze své prostředníky – bude útočit buď přímo na americké cíle, nebo cíle spojenců USA. Diplomatická zastoupení, teroristické formy boje, případně využívání nestátních ozbrojených aktérů. Viz právě šíitské milice v Iráku, jejichž velitel (Abú Mahdí Muhandis) při dnešním útoku zahynul také. Nebo organizace Hizballáh v Libanonu.

Velitel íránských elitních jednotek Kuds Kásem Solejmání (vpravo) a zástupce velitele iráckých Lidových mobilizačních sil Abú Mahdí Muhandis. Foto: Reuters

Když zmiňujete terorismus, zůstaňme ještě u citací. „Solejmání byl největší terorista od dob Usámy bin Ládina. Zabil víc Američanů než kdokoli jiný od té doby.“ „Extrémně nebezpečný.“ „Nepřítel USA.“ „Stínový vůdce Íránu.“ Tolik pro změnu představitelé Spojených států. Jsou to přiléhavé charakteristiky Kásema Solejmáního, anebo teatrální politická rétorika?

Skutečně jsou přehnané. Postava Kásema Solejmáního vešla ve známost během 80. let, kdy Írán válčil s Irákem. Solejmání se tehdy ukázal jako velice schopný velitel, který – upřímně – spíše než svými vojenskými a taktickými schopnostmi uspěl na úrovni propagandy, především při mobilizaci íránské společnosti. Dokázal velké množství lidí dostat dobrovolně na frontu. A dosáhl velkých vojenských vítězství, byť za cenu obrovských lidských ztrát.

Na druhou stranu, režim ho dokázal velice dobře využít a udělat z něj doslova hvězdu íránských ozbrojených sil. Respektive jedné jejich části, íránských revolučních gard.

Kdyby generál Solejmání namísto revolučních gard působil v regulérní armádě, byl by v tom nějaký rozdíl?

Revoluční gardy jsou jakási paralelní armáda vedle standardní íránské armády. Vojsko režimu a strany. A ano, je to důležitý rozdíl. Znamená to totiž, že Solejmání mohl být nasazen do válečných konfliktů v zahraničí. Kdyby byl součástí oficiální armády, persky Arteš, jeho nasazení za hranicemi Íránu by ani ústavně, ani jinak právně nebylo možné bez vyhlášení válečného stavu.

Ale protože byl gardista, navíc ve velení speciálních jednotek al-Kuds, mohl v zahraničí aktivně působit. Například k podpoře nejrůznějších nestátních ozbrojených aktérů, jako už zmíněný Hizballáh, který Íránci víceméně spoluvytvářeli, případně šíitské milice v Iráku. A že ho nazývali teroristou – je pravda, že jednotky al-Kuds historicky využívaly řekněme ne úplně přímé metody boje. Často to byly metody zákeřné, dokonce i teroristické. Buď přímo, anebo právě prostřednictvím aktérů jako Hizballáh.

Ovšem jedním dechem bych dodal, že když se podíváme třeba o dva roky zpátky, jak Kásem Solejmání, tak právě šíitské milice v Iráku, které se dnes rovněž staly terčem, stáli na stejné straně frontové linie jako Američané. Všichni totiž bojovali proti takzvanému Islámskému státu.

A dokonce se šeptem hovořilo o tom, že Američané

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Americko-íránský konflikt

Blízký východ

Rozhovory

V tomto okamžiku nejčtenější