Deník N

Ohlédnutí za rokem 2019 ve vědě a technice: ebola, spalničky, želvušky a Epstein

Zatím je to obrázek z Afriky a neviditelným nepřítelem je ebola. Zítra může jít o fotku ze západního velkoměsta, nezvládneme-li novou vlnu spalniček a podobných nemocí. Foto: Adobe Stock
Zatím je to obrázek z Afriky a neviditelným nepřítelem je ebola. Zítra může jít o fotku ze západního velkoměsta, nezvládneme-li novou vlnu spalniček a podobných nemocí. Foto: Adobe Stock

Máme za sebou rok, který přinesl významné vědecké objevy, ale také selhání – technická, organizační i morální.

Rok 2019 znovu připomněl, že přírodní vědy nepřebývají ve věži ze slonoviny, že jsou součástí celosvětového společenského dění, za které nesou spoluzodpovědnost. O to větší, oč větší je moc a schopnosti vědy a jejích aplikací.

Pohled do hlubiny

Jestli vejde právě končící rok něčím do historie vědeckých objevů, pak to bude bezpochyby první fotografie černé díry, která byla kdy pořízena. Oba pojmy – jak „fotografie“, tak „černá díra“ – jsou trochu nadsazené. Obrázek nebyl pořízen teleskopem ve viditelném spektru, takové možnosti astronomie zatím nemá. Fotka, která v dubnu oblétla svět, je počítačovou vizualizací radioastronomického pozorování. To znamená, že sada antén na různých místech zeměkoule zachytila záření černé díry ve formě neviditelných rádiových vln a vzniklý „obrázek“ – reálný, ale nepřístupný našim smyslům – pak počítač přepracoval tak, abychom se měli na co dívat. Je to trik, ale je poctivý, nejde o počítačovou simulaci, jen o posun vlnové délky. Analogií by mohla být hudební skladba napsaná pro netopýry, tedy v ultrazvukových frekvencích, lidskému uchu neslyšitelných, kterou by někdo beze změny melodie transponoval o příslušný počet oktáv níže a pak zahrál na pianu.

Druhý háček je v tom, že na obrázku není vidět vlastní černá díra, jen její okraj. Dovnitř černé díry vidět není, podle současných teorií ani nemůže být. Fotografie černé díry v jádru galaxie M87 je přesto historickým průlomem, posunem mezí možného v astronomii a kosmologii. Tým ETH, který ji pořídil, se nyní chystá podobně zachytit černou díru v jádru Mléčné dráhy, tedy naší vlastní galaxie. Ta je mnohem blíž, ale radiový signál z ní je překryt silným šumem, jde tedy o obtížnější úlohu.

Když se chemie stala vědou

Na rok 2019 připadlo sté padesáté výročí objevu periodické tabulky prvků. Dmitrij Ivanovič Mendělejev, její tvůrce, nalezl zákonitost, podle níž lze chemické prvky uspořádat do schématu odrážejícího jejich vlastnosti. Tím se mu dokonce podařilo předpovědět prvky, jež byly tou dobou neznámé a velmi přesně popsat jejich chování. Odstartoval tak ohromně plodnou větev výzkumu, jež vedla až ke kvantové mechanice a poznání struktury atomu.

Odvážná školačka

Nečekanou, ale nespornou hrdinkou roku 2019 se stala Greta Thunbergová, švédská teenagerka, která je dnes nejviditelnější světovou aktivistkou ve věci změny klimatu. Dá se jí mnoho vytknout, a to právem i neprávem, jak to bývá s lidmi, kteří se zaživa stali symboly. Je nekompromisní, příliš snadno používá příliš velká slova, čím víc nadšení

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Věda

V tomto okamžiku nejčtenější