Deník N

Jak se Zaklínač proměnil ve Witchera, než byste řekli Netflix

Witcher. Foto: Netflix
Witcher. Foto: Netflix

Knižní série Andrzeje Sapkowského Zaklínač je sice polského původu, ale u nás jsme si ji tak nějak přivlastnili a máme k ní silný emoční vztah. Čili když jsme se dozvěděli, že se Američani pustí do seriálové adaptace – pod jménem Witcher –, hlídal se každý krok a každá obsazená role lépe než státní hranice.

A teď už je to venku, konkrétně na Netflixu. Především musím vyjádřit respekt tvůrcům, že se snažili držet předlohy. To se moc často nevidí, zvláště když nejde o amerického tvůrce. V podstatě se většina z osmi dílů první sezony opírá o nějakou Sapkowského povídku. A snaží se k nim přistupovat – jako i k celé sérii – poměrně s úctou. Body mají také za obsazení Henryho Cavilla, kterému tahle role sedne rozhodně líp než role Supermana. Ani ostatní nejsou špatně vybraní, i když se divák musí smířit s obsazováním menšin do ryze slovanského fantasy. (A les Brokilon, ve kterém žijí dryády, vypadá jako chudší verze Wakandy.)

Zajímavá je také koncepce několika časových rovin, kdy se Sapkowského povídková série spojuje s románovou. Díky tomu se tvůrci vyhnuli otravným flashbackům, a navíc je to dneska v módě, naservírovat divákům se seriálem nějakou hádanku, kterou si musí sám rozmotávat. Jenže tady už začínají problémy. Tvůrci si

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Televize

Kultura, Nezařazené

V tomto okamžiku nejčtenější