Deník N

Věda a technika v roce 2019: černá díra, životní prostředí, genetika

První opravdový obrázek černé díry. Všechno, co jste viděli dosud, byly kresby, fantazie nebo počítačové simulace. Foto: Event Horizon Telescope Collaboration
První opravdový obrázek černé díry. Všechno, co jste viděli dosud, byly kresby, fantazie nebo počítačové simulace. Foto: Event Horizon Telescope Collaboration

Na konci roku připomínáme několik nejzajímavějších letošních článků z rubriky věnované vědě a technice. Týkají se především výzkumu vesmíru, globální změny klimatu a molekulární biologie – nejžhavějších témat současnosti.

Na letošní rok připadlo padesáté výročí prvního přistání na Měsíci. Hovořili jsme s pamětníkem, který tehdy byl na Kennedyho mysu a v Houstonu, kde vše sledoval zblízka – s legendárním novinářem Karlem Pacnerem. Podle něj šlo o dosud největší čin v dějinách lidstva. Dává to smysl: až budou geopolitické malichernosti našeho století dávno zapomenuty – stejně jako my jen matně tušíme, jak probíhala třicetiletá válka –, pořád tady bude k zapamatování datum, kdy lidé poprvé vkročili na jiné vesmírné těleso: 21. července 1969, Neil Armstrong a Buzz Aldrin.

Patrně největším vědeckým objevem roku 2019 byla historicky první fotografie černé díry, astronomického objektu, o němž se dlouho soudilo, že lidem nikdy nebude dáno spatřit ho. Vědci z projektu Event Horizon Telescope to však dokázali a v dubnu to předvedli celému světu.

Globální změna klimatu a životní prostředí vůbec dělají vrásky celému světu, zaměstnávají vědce a pro nás ve vědecké rubrice Deníku N byly letos tématem číslo jedna. Za několik dnů to blíže rozvedeme v samostatném rekapitulačním článku. Zde jen připomeneme užitečný souhrn, který se může hodit pro první orientaci.

Hodně pozornosti jsme věnovali úspěchům české vědy. Nebylo jich málo. Hovořili jsme s vědeckými špičkami i s mladými nadějnými objevitelkami a objeviteli. Připomeňme zde alespoň několik takových setkání.

Zooložka Zuzana Musilová spolu se svými kolegy objevila speciální sadu pigmentů v oku hlubokomořských ryb a přispěla tím k poznání, jak a co vlastně vidí tvorové žijící tam, kde z našeho hlediska panuje naprostá tma. Se svým objevem se propracovala na titulní stranu časopisu Science.

Na Danu Drábovou, předsedkyni Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, jsme se obrátili jako na nejpovolanější komentátorku seriálu Černobyl. Ten připomněl tragickou událost z roku 1986, dosud nejzávažnější jadernou havárii. Dana Drábová seriál po odborné stránce ocenila vysoko, rozhovořila se o vlastních pobytech v Černobylu a také uvedla, že právě tato událost ji přivedla na její celoživotní odbornou dráhu.

Velmi speciální rozhovor, takový, k jehož čtení potřebujete klid kolem sebe i v sobě, jsme pořídili

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Věda

V tomto okamžiku nejčtenější