Deník N

Slovenský prokurátor o Kočnerovi: Tak široce rozprostřená chapadla mě šokovala

Ján Šanta. Foto: Vladimír Šimíček, Denník N
Ján Šanta. Foto: Vladimír Šimíček, Denník N

Má na starosti případ Kočnerových směnek. Prokurátor Úřadu speciální prokuratury Ján Šanta počítá s tím, že ve své práci musí strpět i šíření nesmyslů o své osobě. Jsem čistý, jde to mimo mě, říká prokurátor, který chodí relaxovat do divadla.

Vaši rodiče byli dělníci ve Vihorlatu Snina (slovenský strojařský podnik, pozn. Deníku N.). Jaké jste měl dětství?

Velmi pohodové. Učil jsem se převážně na jedničky, byl jsem bezstarostné dítě.

Šprt?

Ne úplně, technické předměty nebyly mojí silnou stránkou, ale snažil jsem se ke všemu přistupovat zodpovědně.

Bylo snadné dostat se na práva?

Bylo to mimořádně obtížné. V roce 1986 nás přijali necelých 60, hlásilo se více než dva tisíce uchazečů. V roce 1985 jsem se na právnickou fakultu ani nedostal a rok jsem dělal manipulačního dělníka ve Vihorlatu Snina s lopatou, krumpáčem a olejovými sudy.

Proč jste chtěl jít na práva?

V rodině jsme neměli právnickou profesi, ale z předmětů, které jsme měli ve škole, mě občanská nauka zaujala nejvíce. Když jsme probírali soudnictví, prokuraturu a státní správu, oslovilo mě to. Zkoušky byly mimořádně náročné – z dějepisu, všeobecného přehledu, z ruštiny.

Četl jste hodně knih?

Četl jsem a stále i čtu. Dlouhodobě hlavně odbornou literaturu. Snažím se přečíst každý článek, který vyjde o trestním právu, zejména o ekonomické kriminalitě. Čtu i českou literaturu a judikaturu, kterou si vozím z Prahy.

To mi zabírá asi osmdesát procent z celého čtení, čtu však i historii práva, vývoj trestního procesu v širším slova smyslu včetně inkvizičních procesů. Teď jsem si přivezl knihy Čarodějnictví – globální historie a Moc faktů, plánuji je číst během vánočních svátků.

(O Marianu Kočnerovi také v kauze vraždy novináře Kuciaka a jeho snoubenky – články Deníku N tady)

Pracoval jste jako prokurátor na východním Slovensku, když ale vznikla speciální prokuratura, přestěhoval jste se v roce 2004 do Bratislavy. Neměl jste s tím problém?

My „východňári“ asi máme v krvi cestování a stěhování se. Už i na východním Slovensku jsem se stěhoval z Humenného do Košic a pak do Prešova. Asi mám v sobě, že když něco nového vzniká, jdu za tím.

Speciální prokuratura vznikala jako elitní instituce pro nejtěžší mafiánské případy. Na začátku nebyl o tuto práci velmi velký zájem. Bylo to pro vás těžké rozhodnutí?

Nebylo. Už na krajské prokuratuře v Košicích jsme dělali nejzávažnější trestní věci. Vraždy, drogové a ekonomické delikty, vydírání páchané organizovanými skupinami a podobně. Nikdy nám tam nikdo nevyhrožoval.

Pokud mluvíme o době asi do roku 2010, úcta ke státním orgánům byla vysoká. Neexistovalo,

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Slovensko

Vražda novináře Kuciaka

Svět

V tomto okamžiku nejčtenější