Deník N

U psaní je člověk stejně vždycky sám, říká scenárista chystaného hitu české HBO s Táňou Pauhofovou

Scenárista Ondřej Gabriel. Foto: Zuzana Panská, HBO Europe

V režii Ivana Zachariáše a v produkci HBO vzniká nový český špionážní seriál Bez vědomí v hlavní roli s Táňou Pauhoufovou. HBO Europe tento seriál, který se právě natáčí, považuje za svou vlajkovou loď na příští sezónu.

Scénář napsal debutující scenárista Ondřej Gabriel, který se o problematiku tajných služeb dlouhodobě zajímá a jehož cesta k psaní vedla mimo jiné přes amatérské divadlo. S Ondřejem nás poutá letité přátelství, proto jsem se rozhodl v přepisu zachovat původní formu a neuchylovat se k obvyklému vykání.

 

Kudy vedla tvoje cesta k napsání scénáře k seriálu HBO?

Léta jsem se amatérsky věnoval divadlu, náš soubor se jmenoval Kabaret Caligula. Pravidelně jsme vystupovali v Paláci Akropolis a nakonec s námi hrála i Klára Issová. Myslím, že jsem se tam hodně naučil, přestože divadlo je samozřejmě úplně něco jiného než film nebo televize. Pak jsem se podílel na filmovém scénáři o hilsneriádě, který jmenuje se Rituál. Ten text četlo pár lidí z branže a na základě toho jsem pak dostal nějaké nabídky. Mimo jiné od kreativní producentky HBO Terezy Polachové, se kterou se ostatně znám velmi dlouho. Rituál se jí líbil, ale jestli bych prý neměl v šuplíku nebo v hlavě něco jiného. Tak jsem dal dohromady nějakou sadu námětů, ze kterých jsme pak s Terezou a s viceprezidentem HBO Europe Stevem Matthewsem vybrali Bez vědomí. Je to tak dva, tři roky zpátky, co jsme na tom začali pracovat.

Oba se podíleli i na seriálu HBO Pustina, že?

Je to tak. Pustina je výborná věc. Steve i Tereza mi v průběhu psaní pomohli řadou rad a zkušeností. Myslím, že z nás vznikl celkem sehraný tým, v různých fázích do něj vstupovali i další lidé, kteří mi byli nápomocni. Bez vědomí se od Pustiny liší, je šířeji rozkročené, a to nejen časově, ale i co se týče lokací, natáčí se třeba i v Londýně. Hlavní dějová linka se odehrává v roce 1989, ale vracíme se taky do roku 1977, do období kolem Charty.

Sametová revoluce, Charta… Jakou roli hraje v Bez vědomí disent, případně politika jako taková?

Podstatnou, ale ne nejdůležitější. Je to drama z prostředí tajných služeb s kriminální zápletkou. Snažím se tam taky o kritičtější pohled na naši nedávnou minulost, kterou si mnohdy máme tendenci idealizovat, nebo vidět schématicky.

Co tě nejvíc přitahuje na tématu tajných služeb?

Je to svět sám pro sebe, do značné míry uzavřený systém, který je pro lidi zvnějšku velmi obtížné pochopit. A každý z těch systémů se od sebe nějakým způsobem liší – StB, KGB, britská MI6… Dnes to platí stejně jako v době studené války. Umělecky to prostředí podle mě nejlépe – což neznamená nutně nejpřesněji – vystihl John Le Carré. Jeho romány nejsou jen žánrová věc, je to skutečně velká literatura, obdivoval ho třeba i Philip Roth. Podobně jako Faulkner obdivoval Chandlera.

Měl jsi během psaní nějaké odborné poradce, ať už mezi historiky nebo přímo z praxe?

Obojí. Pokud vezmu ty, které mohu jmenovat, tak třeba Daniela Povolného, což je jeden z největších odborníků na operativní techniku Státní bezpečnosti. Konzultace mi poskytli i experti přes šifry Vlastimil Klíma a Jiří Janeček. A nesmím zapomenout na H. Keithe Meltona, to je bývalý důstojník CIA, který

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

V tomto okamžiku nejčtenější