Převážně muslimské Turecko vyráží do nového roku s ozdobeným stromečkem a v červených kalhotkách
Turecko je muslimská země, a tak tu Vánoce neslaví. Přesto ozdobené stromečky nejsou výjimkou, zahlédnout je můžete zejména ve výkladních skříních. A dárky si Turci též dávají. I když jen malé, hlavně sladkosti a pro cizince poněkud překvapivě i spodní prádlo.
„Na Vánoce jedu do Prahy – Christmas için Prag’a gidiyorum,“ odpovídám své lektorce turečtiny na otázku, kde strávím letošní svátky. A protože nevím, jak se turecky řekne „Vánoce“, použiju anglické slovíčko Christmas. Čekám opravu, ale kupodivu nic se neděje, a to ani když nějakou podobnou verzi se slovíčkem Christmas zopakují moji spolužáci. „Proč jste nás neopravila?“ ptáme se téměř sborově, abychom se dozvěděli, že opravovat nebylo co. V turečtině totiž výraz Vánoce neexistuje. Používají buď neutrální „svátky“, anglické Christmas, běžně také Noel. Nejčastěji ale mluví o druhé půlce prosince jako o Yil Başi – Novém roku. Ten se v zemi slaví od roku 1926, kdy díky Atatürkovým reformám a modernizaci země přestal platit islámský kalendář a vystřídal ho kalendář gregoriánský, který známe i my.
Odkud je Santa? Z Turecka přece!
Když jsem vloni letěla z Vídně do Ankary uprostřed adventu, bylo to jako výlet z pohádky do reality. Z města plného světýlek, sváteční atmosféry a dárkového šílenství do ulic, kde nebyla žádná výzdoba, žádní lidé ve vánočních čepičkách, a když někomu blikaly na balkeně barevné žárovičky, říkali jsme si s mužem: „Aha, tak tam bydlí cizinci.“
Měla jsem obavy, zda seženu