Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Výběr z rozhovorů roku 2019: Slané děti, zlo za zavřenými dveřmi i reakce na očkování. Havel, Baxa i Šebek.

Přinášíme výběr deseti rozhovorů z těch, které jsme vám v roce 2019 v Deníku N nabídli.

Psychoterapeutka Alexandra Lammelová letos pochovala svou dceru. Cystická fibróza ale postihla nejen Ester – stejně nemocný je i syn Štěpán. Alexandra se půl roku po smrti dcery s Deníkem N podělila o své zkušenosti se smrtelnou nemocí, s umíráním dítěte i s reakcemi okolí.

Bývalý předseda Nejvyššího správního soudu Josef Baxa hned začátkem roku v rozhovoru pro Deník N ostře kritizoval Hrad za intervence, kterými se prezident a jeho kancléř snažili ovlivňovat soudní rozhodnutí. Zároveň přiznal, že je to „trochu smutné vysvědčení“ i pro samotnou justici. „Politici tu a tam spojence mezi soudci nacházejí,“ připustil Baxa a varoval před případnými jidáši na soudech.

„Úsměv ze mě ještě dobrýho chirurga nedělá, lidi na tu psychologii někdy sází až moc,“ říká populární (a stále usměvavý) lékař Tomáš Šebek. Břišní chirurg z Nemocnice Na Františku, který opakovaně jezdí do neklidných koutů světa s Lékaři bez hranic a který založil „virtuální nemocnici“ uLékaře.cz, odmítá svou supermanskou aureolu. Ve výjimečně osobním rozhovoru otevřeně mluví o svých běsech, strachu a vrstveném „fuck-upu“. Ale taky o budoucnosti medicíny ve znamení tlustých a dlouhověkých lidí, o dálkové diagnostice (nejen) angíny a nemocech českého zdravotnictví.

„Týrání proměňuje vztah v patologické pouto, které decimuje oběť. Rozruší její schopnost problém racionálně řešit,“ říká policejní psycholožka Ludmila Čírtková, specialistka na práci s oběťmi domácího násilí, v rozhovoru o mnoha aspektech domácího násilí. O mýtech a předsudcích, o neschopnosti oběti odpoutat se od partnera, o falešných obětech i o mužích, které týrají ženy.

„Nechci vyvolávat paniku. Opravdu závažné reakce se týkají jen desítek dětí, ale je nutné být v rizikových případech opatrný,“ říká pediatrička a imunoložka Jitka Škovránková, která v motolské nemocnici už 40 let očkuje zejména oslabené malé pacienty. V posledních letech se u ní však scházejí i případy, kdy mělo nečekanou reakci i zdravé dítě. Děje se tak podle ní poté, co se přestalo očkovat proti tuberkulóze. Jak je to možné, vysvětluje v rozhovoru pro Deník N.

Bylo mu dvanáct let, když ho začal sexuálně zneužívat katolický kněz. Později se Jiřího Kylara snažil přesvědčit, že je pro kněžství zrozený, a dokonce mu nabídl své ministranty, až on „nebude moct“. Kylar dnes sám obětem sexuálního zneužívání kněžími pomáhá.

Bratr bývalého prezidenta Ivan Havel v Deníku N vzpomíná na listopadové dny sametové revoluce, ale i na předrevoluční období. Miloše Zemana poznal na refýži, Václava Klause pozval do Občanského fóra. O následujícím vývoji Havel tvrdí, že jej příliš ovládl pragmatismus.

„Mohl bych vydat ‚dětskou kámasútru‘. Viděl jsem strašné, šílené věci,“ říká specialista na rizikové chování na internetu Martin Kožíšek. Útoky na dospívající děti jsou častější, než si myslíme, ale odehrávají se většinou jinak, než si myslíme, a páchají je nejčastěji jiní útočníci, než by nás napadlo. Kdo jsou predátoři, honiči a troubové? Jak se mají oběti bránit? A co nesmí udělat rozčilený rodič?

Psychiatr Cyril Höschl v rozhovoru pro Deník N poprvé promluvil o své spolupráci s komunistickou Státní bezpečností v 80. letech. Občas tvrdí, že si konkrétní věc nepamatuje, jeho základní argument ale zní, že jako psychiatr pomáhal disidentům. S estébáky se prý scházel proto, aby neohrozil ty, kterým zařídil modrou knížku, invalidní důchod či hospitalizaci. Höschl, který za totality mohl cestovat na Západ, vázací akt nikdy nepodepsal. Pět let byl ale „kandidátem tajné spolupráce“ s krycím jménem Vrba a StB si jeho informace pochvalovala.

Naše střeva jsou safari s tisícovkou druhů mikrobů. „Seznam lidských chorob, které ovlivňují, či je přímo způsobují, roste každým dnem,“ říká profesor Julius Lukeš, ve světě respektovaný český vědec. Parazitolog, který však patří také k čilým popularizátorům lidského mikrobiomu. „Šokující je, jak ovlivňuje náš mozek. Hraje patrně důležitou roli při vzniku Alzheimera.“ Budoucnost medicíny je ve „vytuněném“ fekálním transplantátu, ale na biodiverzitě vlastního střevního ekosystému můžete začít pracovat hned. Jak?

Nezařazené

V tomto okamžiku nejčtenější