Glosa: Zvládáte umění vypnout?
Zimní příběh z Bratislavy, který odhalil víc než jen chatrnou výdrž baterie mobilního telefonu.
„Chvilku vydrž, musím si propojit telefon s powerbankou, už pípá, že je skoro vybitej. Jen ji musím najít v tašce. A sakra, já ji zapomněla. Co teď budu dělat?“
Telefon kompletně zhasnul a s ním se poroučel i můj hovor s někým na druhém konci linky. Tak fajn, jsem v cizím městě, sama, bez spojení se světem a lidmi, co znám. Bez slovníku i mapy, která by mi ukázala, kde jsem a kudy jít dál. Ale mapa mě až tak moc netrápí.
Zvykla jsem si na pohodlí dobrých rad navigace, ale snadno se můžu zeptat domorodců kudy kam. Nebojím se mluvit s cizími lidmi a nějak už trefím. Bez překladového slovníku se na Slovensku taky zatím ještě obejdu, i když kdo ví, jak to mají tyhlety pofederální generace…
Ale jsem bez Instagramu, Twitteru, Facebooku a Telegramu. Jsem bez možnosti dělat fotky! Bude se tenhle výlet počítat, když ho nijak nezdokumentuju?
Moderní doba nám spoustu věcí ulehčuje. Víme okamžitě, co se kde děje. Jaké je všude počasí. Kdo je kdo, s kým a kde. Můžeme si zjistit jakoukoliv informaci, dohledat význam i vysvětlení toho, čemu nerozumíme. Komunikovat s lidmi z druhé strany zeměkoule. Nebo celému světu napsat, že Země žádná koule není.
Tohle všechno je zatraceně návykové. Možná vám přijde, že jiní mají problém, kdežto vy to zvládáte. Ale zkuste si někdy vypnout počítač i telefon, sundat si chytré hodinky a vyrazit na výlet, procházku nebo třeba si jen zaběhat.
„Nezapomněla sis po pauze zase zapnout mód aktivity v hodinkách? Zapomněla? Takže se budeme muset vrátit a jít to znovu?“
Sport, aktivitu, spánek, denní režim a stravování moderního člověka dost často také ovládají aplikace a chytrá zařízení. Od těch v hodinkách a mobilech až po chytré váhy. Kamarád kdysi přesně popisoval pocit, když podáte vrcholový výkon, a pak zjistíte, že ho
