Německá agrese byla pro vlasovce přijatelnější než bolševismus, píše historik v analýze, kterou si objednal Babiš
Na vlasovce a další statisíce občanů Sovětského svazu, kteří za války bojovali na straně nacistického Německa, by se mělo pohlížet v širších historických souvislostech. Říká to analýza, kterou si nechal ve Vojenském historickém ústavu vypracovat premiér Andrej Babiš.
Premiér Andrej Babiš (ANO) si nechal vypracovat analýzu, jak se má z historického hlediska pohlížet na „východní dobrovolníky“ ze Sovětského svazu, kteří za druhé světové války bojovali na straně Německa. Premiér se s žádostí o analýzu obrátil na Vojenský historický ústav, který spadá pod ministerstvo obrany.
Analýza se sice zabývá převážně kozáckými jednotkami, její autor ale řeší i problematiku vlasovců, kteří pomáhali v květnu 1945 osvobodit Prahu. Kvůli vlasovcům se přitom před pár týdny rozhořel spor mezi Ruskem, které vlasovce pokládá za zrádce a nacisty, a Českou republikou. Moskva protestuje proti záměru starosty pražských Řeporyj Pavla Novotného postavit pomník vlasovcům padlým při osvobození Prahy.
Autorem třístránkového dokumentu je historik Vojenského historického ústavu Jiří Plachý (píše i pro Deník N). V textu určeném Babišovi zdůrazňuje, že za války na německé straně v různých uskupeních bojoval zhruba milion občanů Sovětského svazu. A na jejich motivaci a důvody, proč bojovali na straně nacistického Německa, se podle něj musí pohlížet z širší historické perspektivy.
Stalin i hladomor
„Německá agrese v červnu 1941 byla na západě Sovětského svazu často vítána
