Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Zemědělcem na Marsu? Češi ukázali, že to jde i chutná

V pražském planetáriu se na podzim podávala velmi neobvyklá večeře. Hosté si mohli pochutnat třeba na salátu, bazalce, hořčici nebo ředkvičkách, které vyrostly v podmínkách stanice na planetě Mars.

První takovou sklizeň umožnila aeroponická laboratoř na České zemědělské univerzitě v Praze, zprovozněná na jaře tohoto roku. Unikátní projekt s názvem Marsonaut vznikl jako součást dlouhodobé platformy #jetovtobě, která se zaměřuje na pracovní příležitosti budoucnosti a za kterou stojí společnost Vodafone.

Tým biologů a IT specialistů pod vedením vědce Jana Lukačeviče vypěstoval vybrané plodiny pomocí zařízení, které pravděpodobně najde své uplatnění na Marsu. Využili k tomu speciální technologii zvanou aeroponie. Tato metoda v praxi znamená, že rostliny nepotřebují půdu, ale jejich kořeny jsou volně ve vzduchu. Přitom jsou ovšem postřikovány roztokem s živinami. Díky neustálému přístupu k živinám a přísunu vzduchu ke kořenům pak rostliny rychle rostou.

Nejde jen o hru, tento experiment má velký přesah. Nejenže zkoumá, jak přispět kosmickému výzkumu a zajistit tak soběstačnost budoucím astronautům na Marsu. Přináší i cestu, jak řešit změnu klimatu na Zemi. Aeroponie je velice efektivní, dokáže uspořit až 95 % vody a spoří i prostor, protože využívá systém vertikálního pěstování. V laboratoři se využilo i širokospektré osvětlení, které pozitivně působí na plodiny a také urychluje jejich růst.

Úspěchy vědce, kterému ještě není ani 30 let

Laboratoř dostala skutečně špičkového vedoucího. Vědec Jan Lukačevič se narodil v roce 1991 v Brně a už má za sebou spolupráci s americkým Národním úřadem pro letectví a kosmonautiku (NASA) i Evropskou vesmírnou agenturou. Před několika lety jej také společnost Google a časopis The Financial Times společně zařadily do žebříčku New Europe 100 mezi stovku osobností ze střední a východní Evropy, které mají díky svým aktivitám největší přínos pro moderní společnost.

„Průměrná teplota na Marsu je okolo -63 °C a jsou pro něj charakteristické velké rozdíly mezi dnem a nocí, na rovníku se teploty nad nulu dostanou jen velmi výjimečně. Naproti tomu teplota povrchové vrstvy půdy může někdy dosáhnout až ke 30 °C. I přes tyto občasně příznivé teploty nemůže na většině povrchu existovat kapalná voda. Okamžitě by se vlivem nízkého tlaku začala vypařovat,“ vysvětlil vedoucí projektu Marsonaut Jan Lukačevič.

S pěstováním pomáhá i internet věcí

„Při výběru metody pěstování byly klíčové podmínky, které na Marsu panují. To je i důvod, proč byla aeroponie zvolena. Maximálně šetří vodu i prostor potřebný pro pěstování. Aeroponie umožňuje také lepší přístup ke kořenovým systémům rostlin, a proto potřebuje mnohem méně živin“, dodal Lukačevič. A připomněl, že důležitou součástí projektu byl i takzvaný internet věcí, zkráceně IoT. Díky úzkopásmové síti NB-IoT od Vodafonu je tak možné monitorovat a přenášet informace z různých senzorů, ať už jde o teplotu, vlhkost, pozici a tak dále.

„Naším cílem je podporovat mladé, nadějné studenty do 26 let, kteří budou mít možnost vyzkoušet si své budoucí možné zaměstnání. A to vše spolu s profesionály, kteří jsou průkopníky ve svém oboru. Mám velkou radost z výsledků týmu Honzy Lukačeviče a celého projektu Marsonaut,“ říká Markéta Moreno, ředitelka pro komunikaci značky společnosti Vodafone.

Laboratoř bude sloužit dál, a to zástupcům zemědělské univerzity k dalším vědeckým výzkumům.

Vodafone CZ

Pokud máte připomínku nebo jste našli chybu, napište na editori@denikn.cz.

Inzerce, Věda

V tomto okamžiku nejčtenější