Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

První česká soukromá družice už krouží nad Zemí skoro půl roku. Vznikla v kuchyni v paneláku

Foto: Gabriel Kuchta, Deník N
Foto: Gabriel Kuchta, Deník N

Kolem Země už téměř půl roku krouží první česká soukromá družice. Do kosmu ji vynesla ruská raketa, tvůrci si na start vydělali prodejem speciálního GPS přijímače. Pořídila vůbec první barevnou fotografii, kterou kdy z oběžné dráhy česká družice poslala. Příběh malé zlaté družice a její působení v kosmu popisuje pro Deník N jeden z jejích tvůrců.

Dvaatřicetiletý astronom Jaroslav Laifr obrací v rukách pozlacenou kostku o hraně 11,3 centimetru. Tvoří ji kamera, několik destiček plošných spojů vyskládaných nad sebou, její kostru obepínají solární panely. Zdobí ji nápis Lucky-7 (Šťastná sedmička) a obrázek české vlajky.

Úplně totožná drobná družice – dvojče té, kterou Laifr drží v dlaních – už skoro půl roku krouží kolem Země. Po povrchu atmosféry klouže rychlostí 27 tisíc kilometrů za hodinu, takže planetu stihne obletět asi za stejnou dobu, jakou trvá průměrně dlouhý film: za 96 minut.

Tento miniaturní satelit, kterému se říká cubesat, vyslala Laifrova firma SkyFox Labs na oběžnou dráhu letos 5. července. Vynesla jej tam raketa Sojuz z ruského kosmodromu Vostočnyj. Stal se tak osmou českou družicí ve vesmíru (když počítáme i družici, která není zaregistrovaná jako česká) a zároveň vůbec prvním českým soukromým satelitem obíhajícím Zemi.

Jaroslav Laifr s modelem družice Lucky-7. Foto: Gabriel Kuchta, Deník N

„Toto je záložní model,“ říká Laifr. „Tady je baterie, napájecí zdroj, radiomodem s počítačem, GPS navigace…“ ukazuje na jednotlivé drobné součástky zařízení, které už ze své mise poslalo na Zemi několik fotografií „modré planety“, ale i Měsíce, východu Slunce nebo třeba polární záře.

Celé jsem to pájel sám

Kromě pořizování barevných fotek dokáže tato zlatá kostka například pomocí senzorů radiace zachytit gama záblesky. Poměrně vzácný jev, který mohou družice zaznamenat zhruba jednou za měsíc, se jí ale zatím zaregistrovat nepovedlo.

„Je to v podstatě kuchyňský satelit z paneláku,“ směje se Laifr a není daleko od pravdy: celý systém navrhl u kuchyňského stolu ve svém bytě na západě Prahy. „K vývoji potřebujete jen

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Pozitivní zprávy

Česko, Věda

V tomto okamžiku nejčtenější