Deník N

O rodičích a dalších předcích Miloše Zemana se toho moc neví. Genealog toto prázdné místo nyní zaplnil

Václav Klaus a Miloš Zeman mají kromě Vysoké školy ekonomické a Prognostického ústavu Akademie věd společné i silné vazby na své matky. Foto: ČTK
Václav Klaus a Miloš Zeman mají kromě Vysoké školy ekonomické a Prognostického ústavu Akademie věd společné i silné vazby na své matky. Foto: ČTK

V letošním i minulém roce jsme si připomněli významné mezníky v našich dějinách i osobnosti, které v různých dobách z titulu svého oficiálního postavení vedly československou a později českou společnost. O některých z nich víme více, o jiných máme jen kusé informace. Externí spolupracovník Deníku N spolu s profesionálním genealogem Zdeňkem Hornerem prostudovali nejrůznější prameny včetně rodokmenů, aby naše zesnulé, ale i žijící hlavy státu co nejzevrubněji představili.

Tento závěrečný díl seriálu se zaměřuje především na rodové kořeny a příbuzenské vazby tří posledních prezidentů, jejichž život a dílo jsou jinak poměrně dobře známy. Zatímco u Václava Havla a Václava Klause se doposud mluvilo hlavně o rodinné linii dědečka, respektive otce, u Miloše Zemana nebylo křestní jméno jeho otce (natožpak dalších předků) vůbec známo. Dnešní text přichází s fakty o rodinách všech tří prezidentů od 17. a 18. století a jejich zajímavých příbuzenských vazbách.

Havel: Spřízněn s Werichovým čertem

Václav Havel (1936–2011) byl jediný z našich prezidentů, jehož předci pocházeli z Prahy. Co doložitelná paměť sahá, patřili do pražského (respektive smíchovského) mlynářského rodu, který je doložitelný již od roku 1760. Jméno Václav se u Havlových zjevně těšilo značné oblibě, někdejší prezident Václav byl již pátým, který ho nesl.

První syn nejstaršího doloženého smíchovského Havla, praprapradědečka Františka (1760–1840), byl prapradědeček Václav I. František (1793–1848), pradědeček Václav II. Julius (1821–1884), dědeček opět Václav III. František (1861–1921) a otec Václav IV. Maria Jan Evangelista Havel (1897–1979). Prezidentův pradědeček Václav II. se aktivně účastnil povstání v roce 1848, po jehož porážce musel na delší dobu emigrovat. Spisovateli Eduardu Bassovi (to byl zas přítel dědečka, Václava III., který ho angažoval do svého prvního českého kabaretu Lucerna) posloužil jako předobraz k postavě Honzy Bureše v jeho románu Cirkus Humberto (v populárním televizním seriálu ho hraje Jiří Bartoška).

Od pradědečka-exulanta Václava II., který se po letech směl vrátit, opustila rodina mlynářské řemeslo. Přestěhoval se na Malou Stranu, a jeho syn, Havlův dědeček Václav III. (jehož manželka – stejně jako manželka současného prezidenta Miloše Zemana Ivana – pocházela z Bystřice nad Pernštejnem), zakoupil statek ve Zběšičkách u Písku a současně začal budovat palác Lucerna. Zároveň si vybudoval letní sídlo u Žďárce u Tišnova, hned vedle srubu, na němž dožívala jeho přítelkyně a celoživotní láska básníka Otokara Březiny Anna Pammrová. Sídlo, pro které se vžil název Havlov, poté rodině sloužilo k rekreaci ještě za jeho vnuků Václava V. a Ivana.

Dědečkovy stavitelské aktivity převzal jeho starší syn, otec budoucího prezidenta, Václav IV. Havel, zatímco podnikání v zábavě přenechal synu Milošovi (1898–1968), zakladateli barrandovských ateliérů.

Miloš Havel si jako první ve 20. letech všiml dvojice Voskovec a Werich a udělal z nich (ještě předtím, než převzali Osvobozené divadlo) umělecké vedoucí kabaretu v Lucerně (už dříve proslaveného různými hereckými hvězdami). Nejdřív je ale poslal na několikaměsíční placenou stáž do Paříže. Z té doby se datuje přátelství Jana Wericha a Jiřího Voskovce s Milošem Havlem, které později umožnilo neznámému začínajícímu spisovateli Václavovi Pátému nastoupit v roce 1959 do svého prvního zaměstnání ve Werichově divadle ABC a v roce 1968 na pozvání Jiřího Voskovce navštívit USA.

Miloš Havel, který, stejně jako jeho slavnější synovec, ráčkoval, se také stal předobrazem elegantního čerta z pohádky Až opadá listí z dubu, kterou napsal a do své legendární knížky Fimfárum zařadil Jan Werich.

Zajímavé osobnosti najdeme i v rodině prezidentovy matky Boženy (1913–1970)

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Analýza

V tomto okamžiku nejčtenější