Deník N

Hodně i málo dárků dětem škodí. Pravdu o Ježíškovi prozrazujte postupně, radí psycholožka

Psycholožka Lenka Lacinová. Foto: Ludvík Hradilek, Deník N
Psycholožka Lenka Lacinová. Foto: Ludvík Hradilek, Deník N

Netrpělivé čekání na zvuk zvonečku, rozzářené oči a ručky trhající papír. V řadě rodin jsou děti hlavními postavami Vánoc. Jak si ale poradit s jejich otázkami o Ježíškovi, kolik dárků by měl přinést a co když na ně nejsou peníze? Ptali jsme se psycholožky Lenky Lacinové, která dětskou duši zkoumá už téměř třicet let.

Vánoce jsou pro většinu Čechů speciálním obdobím. Od jakého věku jsou děti schopny to vnímat? Kdy už má smysl například zvonit zvonečkem a dělat, že přišel Ježíšek?

To, že je o Štědrém večeru a dalších vánočních svátečních dnech doma něco jinak než obvykle, rozpozná i malý kojenec. Pokud se ale ptáte, odkdy jsou děti schopné pochopit výjimečnost těchto dní a částečně už také jejich význam, můžeme uvažovat o věku mezi druhým a třetím rokem. Což ale neznamená, že by během prvních dvou let života Vánoce neměly pro malé děti své kouzlo a význam.

Rituály, které si každá rodina pro Vánoce vedle obecných zvyků, jako jsou dárky a stromeček, navíc sama dotváří, nevznikají jednorázově, ale utvářejí se právě i v souvislosti s věkem dětí. Zvonění zvonečkem jako ohlášení návštěvy Ježíška má smysl i pro batole, které o rok později už na jeho zvuk bude určitě s nedočkavostí čekat.

Nejde snad ani tak o to, zda a jak moc si malé děti přesně zapamatují, jak sváteční den probíhal. Tradice a zvyklosti tvoří jakousi osnovu svátečních dní. To, že si rodiče s malými dětmi v období adventu opakovaně povídají o tom, jak to bude o Vánocích, jim může usnadnit zvládnout změnu stereotypu a také zahlcení dojmy a podněty.

Všechno to, co se o Vánocích děje, může děti zahltit?

Pochopitelně, když je toho najednou moc, pro děti to znamená zátěž, byť pozitivně laděnou. Všechny děti potřebují jistotu, jistý řád a předpověditelnost. Vánoční zvyky, na které se lze spolehnout, jsou tedy rozhodně vhodné. Pomáhají zvládnout čekání a těšení se na Ježíška, které je svým způsobem emočně náročné.

Jakýmsi stresem je třeba to, že děti neví, jestli se jim splní to, co si přejí. A mnohdy tomu rodiče ne zrovna dobře napomáhají tím, že to používají jako výchovnou metodu: „Když budeš zlobit, Ježíšek ti nic nedonese.“ To je špatně.

Proč?

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Rodina

Rozhovory

Česko

V tomto okamžiku nejčtenější