Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Církev podle nového výzkumu zničila tradiční rodinu. Na jejích troskách ale vybudovala západní společnost

Západ se od zbytku světa liší. Nikdy nebylo tak docela jasné, proč vlastně. Možnou odpovědí je jedno konkrétní církevní nařízení z raného středověku. Foto: Adobe Stock
Západ se od zbytku světa liší. Nikdy nebylo tak docela jasné, proč vlastně. Možnou odpovědí je jedno konkrétní církevní nařízení z raného středověku. Foto: Adobe Stock

Za „tradiční rodinu“ se v našich končinách běžně označuje matka s otcem vychovávající několik dětí. Tento pro zemědělské společnosti velmi netypický model fungování ale prosadila až středověká církev, čímž dala vzniknout západní společnosti, jak ji známe dnes.

Jak je možné, že obyvatelé západních společností nerespektují autority, váží si cizinců, vzývají kritické myšlení a často preferují vlastní prospěch na úkor ostatních? Tyto jejich rozdíly oproti zbytku světa nedávají antropologům spát už mnoho let. Podle nové teorie by za výjimečností naší společnosti mohl stát vliv křesťanské církve, která na Západě už od raného středověku zapovídala svazky mezi příbuznými. V důsledku toho se rozpadla rodová struktura společnosti a jako velká novinka se ustanovila jádrová rodina.

Jak ukázala řada analýz, snížení frekvence příbuzenských sňatků a ubývaní rodových rysů společnosti jasně souvisí se „západnějšími“ psychologickými charakteristikami. Podle dalších srovnání všechny tyto faktory ovlivňuje doba vystavení církevním zákazům. Už tak přesvědčivé výsledky navíc podpořila srovnání mezi jednotlivými evropskými regiony a dětmi přistěhovalců. Zdá se tedy, že západní společnost, ve které dnes hraje náboženství jen okrajovou roli a která díky sociální podpoře důležitost nukleární rodiny snižuje, paradoxně pomohl vytvořit vliv křesťanské církve.

Lidé ze Západu jsou divní

Obyvatelé západních společností jsou divní. Nejen že dali vzniknout takovým fenoménům, jako jsou média, věda, technika, kapitalismus, nacismus nebo komunismus. Zároveň se od ostatních obyvatel Země odlišují v mnoha psychologických charakteristikách. Podle řady výzkumů jsou obyvatelé větší části Evropy, Severní Ameriky a Austrálie více individualističtí, nezávislí, analytičtí a široce prosociální. Třebaže se poslední bod nemusí zdát příliš zřejmý, opravdu platí, že se k cizincům nespadajícím do okruhu našich blízkých v průměru chováme lépe, než je mezi ostatními kulturami běžné.

K důsledkům našeho životního stylu patří méně konformity, poslušnosti, loajality a nepotismu. I proto nám často připadají lákavé romantické představy o „ušlechtilých divoších“, kteří respektují tradice, neznají osobní vlastnictví a za své druhy by položili život. Osobní zkušenost s nezápadními společnostmi však odhaluje i stinné stránky jejich života zahrnující autoritativní rozhodování, otevřenou nesnášenlivost, kmenové msty či prosazování příbuzných na úkor schopných.

Celý fenomén je však ještě záhadnější. Zemědělské společnosti, mezi které spadá (nebo donedávna spadala) i ta naše, totiž normálně vykazují přesně opačné charakteristiky. Běžně vytvářejí kmenová uspořádání, v jejichž rámci se hraje na pokrevní příbuznost, poslušnost a ostražitost vůči cizincům. Rodina znamená v jejich pojetí větší množství četnými příbuzenskými vazbami provázaných osob, které společně spravují majetek, obdělávají pole, starají se o děti a bojují. Velmi časté jsou v takových společnostech mladé matky a příbuzenské svazky – když se mezi sebou vezmou bratranec a sestřenice, majetek zůstane v rodině a další generace jej mohou umocňovat.

Vysvětlení „evropské společenské záhady“ nám donedávna unikalo. Některé hypotézy mluvily o čistě historických důvodech, jiné o vlivu krajiny nebo vzdělanosti.

Nekoukej po sestřenici

Podle skupiny amerických vědců vedené Jonathanem Schulzem, která nedávno publikovala své závěry ve vědeckém časopisu Science, však máme vysvětlení na dosah ruky. Za vznikem západní společnosti v její dnešní formě podle nich stál vliv křesťanské církve, která na Západě už od raného středověku zakazovala příbuzenské svazky. Jako domino následovala řada změn, které paradoxně

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Věda

V tomto okamžiku nejčtenější