Ideálem krásy je stále žena, která by nemohla přežít
Ultraštíhlý pas, dokonale ploché břicho, obrovské oči a našpulené, plné rty. Ideálem krásy je stále nezdravá a často i životaneschopná žena. A v dohledné době se to nejspíš nezmění.
Představte si ženu. Velmi speciální ženu. Má tak těžkou hlavu a zároveň natolik tenký krk, že není schopná chodit vzpřímeně a musí lézt po čtyřech. Její pas je úchvatně štíhlý. Ovšem nevýhodou těchto proporcí je skutečnost, že se jí do břišní dutiny nevejdou všechny vnitřní orgány, takže má pouze půlku jater a několik centimetrů střev. Je vyloučené, aby cokoli těžšího zvedla, protože má příliš tenká zápěstí. Měří 183 centimetrů a váží 45 kilogramů.
Připadá vám ta představa absurdní? Jenže přesně takovou „ženu“ máte doma – tedy za předpokladu, že si vaše dcera hraje s panenkou Barbie.
Nerealistické proporce panenky Barbie byly řadu let terčem kritiky. Psychologové, lékaři i rodiče poukazovali na to, že Barbie deformuje u holčiček vnímání ideálu krásy i vlastního těla už od raného věku. V důsledku toho představil výrobce v roce 2016 novou verzi plnoštíhlé panenky „Curvy Barbie“. Problém je ale v tom, že ani Barbie s křivkami neodpovídá proporcím běžných žen.
BBC ve stejném roce porovnala míry plnoštíhlé Barbie s průměrnými mírami reálných žen a ukázalo se, že pokud by byla panenka opravdovou ženou, měla by pas o šestnáct centimetrů užší, než je průměr, boky štíhlejší o devět centimetrů, a zatímco průměrnou konfekční velikostí běžných žen je 40 a 42, plnoštíhlá Barbie by v reálu nosila oblečení velikosti 36.
Štíhlost jako symbol exkluzivity
Obdobná situace panuje i v prostředí módních návrhářů a přehlídkových mol. V roce 2010 odstartovala smrt modelky Isabelle Carové, která v osmadvaceti letech podlehla anorexii, opětovnou debatu o tom, jaký ideál krásy modelky reprezentují. Módní návrháři tehdy hromadně slibovali, že jejich modely přestanou předvádět nezdravě vychrtlé modelky.
V roce 2006 zakázali pořadatelé účast příliš hubených modelek (tedy těch, které mají BMI nižší než osmnáct, což při výšce 175 centimetrů znamená hmotnost 56 kilogramů) na módních přehlídkách v Madridu a Miláně. Rok poté bylo kvůli přílišné vychrtlosti vykázáno patnáct modelek z přehlídky italské módní návrhářky Raffaelly Curielové.
Návrháři svalují vinu na agentury a tvrdí, že jim posílají příliš hubené modelky. Agentury se brání s tím, že návrháři hubené modelky vyžadují, protože na nich vypadají jejich modely lépe. Skutečnost však zůstává taková, že na