Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

BIS v kauze ruského ovlivňování voleb ukázala na Bystroně z německé AfD.

Penta s Gorilou v zádech. Rozklíčovali jsme vlastnictví skupiny zmítané korupčním skandálem

V Česku patří Penta k významným developerům, na Slovensku dominuje ve zdravotnictví. Foto: Ludvík Hradilek, Deník N
V Česku patří Penta k významným developerům, na Slovensku dominuje ve zdravotnictví. Foto: Ludvík Hradilek, Deník N

Informace o majetkových podílech si Penta dlouhodobě střeží a nezveřejňuje je. Deníku N se nyní podařilo přesné vlastnické rozložení sil ve skupině zmítané korupčním skandálem zjistit.

Série Zákulisí moci, jejíž autorkou je Eliška Hradilková Bártová, získala v prestižní Novinářské ceně nominaci v kategorii Nejlepší analyticko-investigativní příspěvek. Jeden z dílů seriálu, který odhalil detailní majetkovou strukturu vlivné finanční skupiny Penta, při této příležitosti odemykáme i pro ty, kdo ještě nejsou předplatiteli Deníku N. Pokud by vás článek i celá investigativní série zlákaly k úvaze si Deník N předplatit, vybrat si můžete z řady variant našeho abonmá.

Mohl to být naplněný americký sen: podnikat začali ještě coby kamarádi z vysoké školy, postupně vybudovali úspěšnou a neustále rostoucí investiční skupinu a po pětadvaceti letech se ze spolužáků Marka Dospivy a Jaroslava Haščáka stali dolaroví miliardáři.

Na jejich byznysovou cestu ale nyní vrhá temný stín korupční kauza Gorila, kvůli které čelí na Slovensku podezření z uplácení politiků a vysokých státních úředníků.

Na konci textu naleznete unikátní vizualizaci společností, které Penta ovládá, včetně přesných podílů jednotlivých vlastníků.

Deník N proto zmapoval, co všechno a jakým způsobem Penta ovládá a jaký byznys může kauza Gorila zasáhnout. Současně se podařilo rozklíčovat vlastnické podíly jednotlivých majitelů Penty.

Ten, kdo nosí peníze

Dva klíčoví spoluvlastníci skupiny, Haščák s Dospivou, stejně jako další z majitelů skupiny Jozef Oravkin vystudovali Státní institut mezinárodních vztahů v Moskvě (MGIMO), ze kterého se rekrutovali nejen diplomaté sovětského bloku, ale také agenti totalitních tajných služeb.

Haščák s Dospivou pak ještě studovali v Pekingu, kde se poprvé projevil jejich byznysový instinkt, když si uvědomili, jaké rozdíly jsou mezi tamními výrobními cenami a cenami v Čechách.

Tehdy byla v Česku hitem hedvábná košile a bunda, ve kterých vystupoval Karel Gott. „Každý ji chtěl. A tak nás tehdy v Číně napadlo jet do fabriky a zeptat se, za kolik by nám prodali kontejner hedvábných výrobků. Koupili jsme je za velmi dobrou cenu a se značným ziskem doma prodali,“ popsal Dospiva v Deníku jejich byznysové počátky. „Se Slavem (Jaroslav Haščák, pozn. red.) jsme tedy založili malou importní firmu a začali z Číny dovážet košile a bundy do Kotvy a obchodních domů Prior. To byl základní kapitál, z něhož jsme financovali založení Penty.“

Následně společně s Oravkinem a dalšími dvěma partnery, Martinem Kúšikem a Jurajem Herkem, založili na konci roku 1993 společnost Penta Brokers.

Podle insiderů to byl právě Oravkin, kdo svým spolužákům následně pomohl získat akcie tehdejšího největšího investičního fondu VÚB Kupon. Právě kuponová privatizace na Slovensku byla pro Pentu zlomová a skupování akcií a podniků nastartovalo její cestu vzhůru.

„Kupovali tehdy akcie za 20 až 40 procent jejich hodnoty a následně je zpeněžovali s vysokým ziskem,“ popisuje tehdejší situaci jeden z bývalých zaměstnanců Penty, který si přál zůstat v anonymitě. „Úspěšný byl také nákup Severomoravských vodáren, kde během tří let vydělali zhruba sto milionů eur.“

Posléze skupinu opustili dva zakládající spoluvlastníci, Herko a Kušík, a místo nich jsou v současné době minoritními partnery Ian Child a Eduard Maták.

Po počátečním rozjezdu na vlně kuponové privatizace se páteřní investicí stala lékárenská síť Dr. Max, která nyní provozuje přes dva tisíce lékáren, a sázková společnost Fortuna. Zatímco do té doby byla strategie Penty zbavit se firem co nejdříve s největším ziskem, v současné době volí skupina odlišný přístup – klíčové společnosti si nechává a expanduje s nimi do zahraničí.

„V roce 2004 jsme vlastnili jen pár lékáren, ale postupně jsme z toho udělali síťový koncept, který je schopný nabídnout zákazníkovi přidanou hodnotu v podobě volně prodejných léků a doplňků,“ popisuje strategii skupiny Dr. Max PR manažer Penty Martin Danko. „Tento koncept jsme se naučili v Česku a na Slovensku a následně jsme ho přenesli do Polska a dneska už ho jen přizpůsobujeme specifikám jednotlivých trhů.“

Penta tak například před dvěma lety získala vliv v lékárnách v Rumunsku, kde ovládla největší lékárenskou firmu s 600 provozovnami, dostala se na trh v Itálii či Polsku a snaží se také o expanzi na Balkán.

Centrum podnikání má ale stále na Slovensku (38 %) a v Česku (32 %), kde je koncentrována většina z celkové hodnoty skupiny, která činí více než dvě miliardy eur. Po 13 procentech je rozloženo v Polsku a Rumunsku, ostatní trhy pak tvoří čtyři procenta hodnoty firmy.

„V Pentě byla zdravá konkurenční atmosféra, hodně se tam pracovalo, 12 až 14 hodin denně. A kdo přinášel do firmy peníze, tak měl de facto volnou ruku a mohl si pak s firmami dělat, co chtěl – rozvíjet je, nakupovat dál… Průměrní lidé ale v Pentě velmi rychle skončili,“ popisuje nastavení ve skupině zmiňovaný zdroj. „De facto se uvnitř Penty vytvořila skupina podnikatelů, kteří měli procenta ze zisku, a to bylo velmi motivační.“

Do ráje a zase zpět

Ačkoliv většina firem z portfolia Penty působí na Slovensku a v Česku, vlastnická struktura Penty je velmi komplikovaná a podle zjištění Deníku N je vystavěna na síti 34 kyperských firem, které zastřešují jednotlivé projekty.

Všechny tyto společnosti vlastní klíčová firma se sídlem v daňové destinaci na ostrově Jersey – Penta Investments Limited. Ani tady však vlastnická spleť nekončí, tuto společnost ovládá další firma z téhož ostrova – Penta Investments Group Limited.

Z Jersey se ale opět vrací na Kypr a teprve za pěti tamními firmami lze dohledat konkrétní pětice vlastníků – Marek Dospiva, Jaroslav Haščák, Jozef Oravkin, Ian Child a Eduard Maták.

Přesné rozložení sil ale skupina nikdy nezveřejnila, pouze deklaruje, že významné podíly mají Dospiva s Haščákem. „Jsme privátní společnost a naši vlastníci nechtějí konkrétní procenta zveřejňovat,“ uvedl PR manažer firmy Martin Danko.

Deníku N se ale podařilo přesné podíly dohledat v dokumentech uložených na ostrově Jersey. Vyplývá z nich nejen dominantní postavení klíčových dvou partnerů, ale také výrazně vyšší podíl Jozefa Oravkina oproti zbývajícím dvěma spoluvlastníkům.

K lednu letošního roku tak bylo rozložení sil následující: největší podíl, 44,1 procenta, vlastnil Jaroslav Haščák, část přímo coby vlastník akcií ostrovní Penta Investments Group a část přes svoji kyperskou společnost Bonefeld Holdings Limited. Dospiva pak držel podíl ve výši 42,98 procenta přes kyperskou firmu Adiele Holdings Limited. Jozef Oravkin má podíl v ústřední firmě z Jersey jak napřímo, tak přes kyperskou společnost Burao Holdings Limited, celkem tak držel 10,83 procenta.

Zbývající dva vlastníci, Eduard Maták a Ian Child, mají v Pentě 1,12 procenta, respektive 0,96 procenta. Oba podíly také vlastní přes kyperské firmy Orcamat Limited a Bavariso Holdings Limited.

Rozložení vlastnických sil v investiční skupině Penta. Zdroj: Deník N

Ostrov Jersey, na který Penta usídlila svoji ústřední společnost, leží v Lamanšském průlivu a podle BBC byl letos zařazen na sedmé místo v žebříčku daňových rájů. Index ukazuje, jak agresivně a jak rozsáhle daná jurisdikce umožňuje nadnárodním korporacím vyhýbat se placení daní a jak narušuje daňové příjmy jiných zemí.

„Penta si neumí představit, že by měla platit adekvátní daně, mají zakódovaný přístup jak z 90. let,“ říká jeden ze zdrojů z okolí této skupiny. „Jsou přesvědčeni, že když zaměstnávají spoustu lidí, tak je pro zemi nejlepší, aby si ty peníze nechali oni, než aby je dali státu.“ Penta připouští, že právě daňová úleva byla jednou z motivací pro volbu takovéto vlastnické struktury.

„Zvolili jsme si daná sídla podle toho, jak nám vyhovuje placení daní, ale také proto, že je tam stabilní právní prostředí,“ vysvětluje citovaný manažer Danko. „Trend směřuje k tomu, že tyto holdingové struktury na zdaňování se budou stále více zpřísňovat, přitvrzovat a prostor se zúží. Až taková situace nastane, tak se s tím vypořádáme. Sami od sebe k tomu ale přistupovat nebudeme.“

Jakou částku Penta ročně ušetří na daních díky umístění klíčových společností na Jersey a na Kypru, manažer Danko odmítl sdělit. „I kdybych to věděl, tak asi pochopíte, že to nebudeme chtít zveřejnit,“ řekl Deníku N. Nicméně z celkového loňského zisku 7,4 miliardy korun (při tržbách ve výši 193 miliard) zaplatila Penta na daních 3,8 miliardy korun, přičemž v Česku odvedla 1,22 miliardy korun a na Slovensku 87 milionů eur (2,2 miliardy korun).

Líbí se vám článek Deníku N? Pokud nechcete přijít o ty další, objednejte si do mailu některý z našich přehledů, které pravidelně posíláme. Vybrat si můžete na této stránce.

Zdravotnictví pod palcem

Dominantní postavení si Penta vydobyla hlavně na slovenském trhu, kde je významně rozkročená hlavně v tamní zdravotnické síti. Vlastní lékárny, desítky poliklinik a ambulantních center, sedmnáct nemocnic, ale i zdravotní pojišťovnu. Patří jí také dvě banky, spoluvlastní hliníkárnu nebo závody na zpracování masa.

Na každý segment má Penta vyčleněn speciální projektový tým složený z vlastního manažera, který je styčným bodem pro komunikaci mezi vedením firem z daného odvětví a vlastníky Penty.

Kauza Gorila však otevřela otázku, zda se Penta k tak dominantnímu postavení nedostala nekalými praktikami. „Tady se před třinácti lety Slovensko prodalo Pentě a Haščákovi,“ konstatoval zdravotnický odborník slovenské strany Spolu Oskar Dvořák na Facebooku. Podle šéfa téže strany je stav, kdy finanční skupina ovládá zdravotnický sektor, nebezpečný. „Tak obrovská moc v tomto sektoru dává Pentě motivaci i finanční možnosti ovlivňovat regulaci zdravotnictví, a tedy i ovládat stát,“ řekl Hospodářským novinám Miroslav Beblavý.

Po zveřejnění nahrávek z kauzy Gorila, kde Haščák hovoří mimo jiné o zdravotnictví, část slovenských poslanců navrhla uzákonit změny, které by znemožnily soukromé firmě mít tak dominantní postavení. Návrhu zákona se přezdívá lex Haščák.

Podle něj by firma nesměla vlastnit zároveň pojišťovnu, nemocnice, polikliniky a lékárny. V případě schválení by Penta měla dva roky na to, aby si vybrala, který segment si ponechá. Pokud by některou z částí zdravotnického řetězce neprodala, hrozila by jí za každý den pokuta deset tisíc eur.

Omezení by se mělo týkat také médií. Na Slovensku Penta vlastní News and Media Holding vydávající společenské magazíny jako týdeník Plus 7 Dní, ekonomický týdeník Trend či deník Plus 1 Den, spoluvlastní také společnost Petit Press, která vydává deník SME. Na protest proti vstupu Penty do těchto novin odešla část novinářů a založila nový Denník N (jeho vydavatel, společnost Denník N, a. s., vlastní třetinový podíl ve vydavateli českého Deníku N – pozn. red.).

Květy, kanceláře, pozemky

Vliv v médiích má Penta i v Česku, kde ovládá mediální dům Vltava Labe Media vydávající noviny Deník nebo například časopisy Vlasta, Květy či českou mutaci National Geographic. Vlastní také například zbrojovku Aero Vodochody a přilehlé letiště, ale také pět nemocnic a zdravotnická centra pro pacienty s Alzheimerovou chorobou.

V Česku se ale Penta soustředí především na realitní byznys. Ikonické je například sídlo společnosti v pražském Florentinu, které skupina vybudovala a posléze prodala čínské CEFC za více než sedm miliard korun.

Z oken tohoto rozlehlého kancelářského komplexu má vedení Penty výhled na prostory kolem Masarykova nádraží, kde plánuje svůj další velkolepý projekt na základě studie zesnulé architektky Zahy Hadidové. Na území kolem i nad nádražím má vzniknout ambiciózní čtvrť za deset miliard korun, kromě administrativních budov tu mají vyrůst obchody, kavárny i byty. Zatímco stavbu u Masaryčky zatím nezačala, nedaleko Hlavního nádraží dokončuje Penta další kancelářský objekt Churchill.

Z oken pražského sídla má Penta výhled na místo, kde má vzniknout její dosud nejambicióznější projekt. Foto: Ludvík Hradilek, Deník N

Zálusk měla skupina i na výstavbu kolem plánované trasy metra D, kdy měla s magistrátem vytvořit společný podnik a pomoci mu s vykoupením pozemků za to, že bude moci v okolí stanic stavět. V době vyjednávání o projektu vyšlo najevo, že se tehdejší primátorka Prahy Adriana Krnáčová sešla na večeři s Markem Dospivou. Nové vedení radnice projekt s Pentou nakonec zarazilo, údajně kvůli velkému riziku pro město.

Pochybnosti panovaly také kolem výkupu pozemků pro novou ranvej Letiště Praha. Tehdejší vedení letiště odmítlo pozemky koupit, aby za ně později Pentě zaplatilo stonásobek původně nabízené ceny – čtyři miliardy korun. Tehdejší ředitel letiště Martin Kačur následně přešel do Penty a stal se ředitelem její společnosti Letiště Vodochody. V současné době se právě tato firma snaží podle informací serveru zdopravy.cz zablokovat stavbu další ranveje ruzyňského letiště, na které Penta vydělala, podáním žaloby.

Sama Penta pak usiluje o rozvoj nejen svých developerských projektů, ale také svého letiště ve Vodochodech. Klíčové však bude případné schválení novely stavebního zákona, která by urychlila proces výstavby, a umožnila tak další expanzi skupiny.

Vizualizaci vlastnických vztahů skupiny Penta lze stáhnout i v pdf verzi.

Pokud máte připomínku nebo jste našli chybu, napište na editori@denikn.cz.

Zákulisí moci

Česko, Ekonomika

V tomto okamžiku nejčtenější