Deník N

Ve sklepení pražského domu se rodí zemědělství budoucnosti. Bez půdy a slunce tu rostou ředkvičky i zelí

Ve sklepě v pražských Holešovicích se rostlinkám daří i bez hlíny a s minimem vody. Foto: Gabriel Kuchta, Deník N
Ve sklepě v pražských Holešovicích se rostlinkám daří i bez hlíny a s minimem vody. Foto: Gabriel Kuchta, Deník N

Pěstování bylinek bez hlíny, high-tech kontrola vlhkosti či teploty, místo slunce LED diody a vyhřívání zbytkovým teplem z počítače. Technologie připomínající sci-fi se postupně zabydlují v zemědělství. Zatímco v zahraničí vznikají velké městské nebo vertikální farmy, v Česku se začíná rozvíjet několik pionýrských projektů, které mění pěstování zeleniny či bylinek.

V klenutém sklepení staré cihlové tovární budovy v pražských Holešovicích, kde se dřív vyráběla výčepní zařízení, stojí na ploše zhruba třiceti metrů čtverečních zvláštní prosklená buňka. Když do ní člověk vstoupí, stane před regálem, kde se pod světly různých odstínů zelenají drobné rostliny zasazené v plastových truhlících v několika patrech nad sebou. V nachovém přítmí vše působí jako sci-fi.

Ten dojem ještě umocňuje výklad naší průvodkyně, mladé vědkyně a podnikatelky Karolíny Pumprové. „Tady pěstujeme ředkvičky, brokolici nebo zelí. Ochutnejte,“ ukazuje na naježené výhonky, kterým se říká mikrobylinky a které nepřipomínají ani jeden ze jmenovaných druhů zeleniny. A opravdu, tenká šťavnatá rostlinka zachutná úplně jako buclatý kořen ředkvičky. Na jazyku zanechá pálivou chuť.

Nacházíme se v experimentální městské farmě, kterou zde v pražském Vnitroblocku Pumprová zhruba před rokem vybudovala s kolegy z mladé firmy Herba Fabrica.

Doktorandka České zemědělské univerzity ráda zkoumá rostliny v laboratořích, kde mají obvykle při experimentech přesně nastavené podmínky. Někde tam podle ní vznikl nápad převést tento způsob pěstování do byznysu a zkusit vytvořit malou městskou farmu, která bude propojená s digitálními technologiemi a bude šetřit místo i vodu.

Tak vznikla první pražská softwarově řízená městská farma. Vytváří technologii, kterou by pak mohli využívat třeba restaurace nebo i nadšenci doma.

Experimentální městská farma vznikla ve sklepení holešovického Vnitroblocku. Foto: Gabriel Kuchta, Deník N

„Máme tady regulovanou vzduchotechniku, světlo nebo závlahu. Pokud chce člověk něco pěstovat v uzavřeném prostředí, musí na všechny tyto složky myslet, jinak to nebude fungovat. Víceméně se musí nasimulovat všechny podmínky, které mají rostliny venku na zahradě nebo na poli,“ vysvětluje Pumprová.

Sluneční světlo nahrazují světýlka bdící nad truhlíky, vodu dostávají rostlinky v precizně naměřených dávkách pomocí trysek umístěných těsně nad nimi. Barva světla i množství vody rozhoduje o kvalitě rostliny. Právě to podrobuje mladá badatelka zkoumání. Snaží se vyvinout co nejlepší postup.

Další zajímavostí je, že se mikrobylinky obejdou bez

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Česko, Věda

V tomto okamžiku nejčtenější