Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Zmrtvýchvstání rasistických vědců. Vrátí se snaha prokázat intelektuální podřadnost chudých?

Přestože naprostá většina vědecké komunity nebere rasistické psychology vážně, měli tito lidé velký vliv na společnost. Jejich poznatky o vrozené intelektuální podřadnosti černochů pochopitelně zneužívali političtí rasisté a šířili je mezi veřejností. Foto: The New York Public Library
Přestože naprostá většina vědecké komunity nebere rasistické psychology vážně, měli tito lidé velký vliv na společnost. Jejich poznatky o vrozené intelektuální podřadnosti černochů pochopitelně zneužívali političtí rasisté a šířili je mezi veřejností. Foto: The New York Public Library

Před časem překvapila Velkou Británii nečekaná novina. Na titulních stranách deníků vyšla fotografie černocha s kudrnatými, černými vlasy, kterou doprovázela zpráva, že tento muž žil před deseti tisíci lety na území Anglie. Měl to tedy být vzdálený předek dnešních Britů. Diskusní fóra na internetu okamžitě explodovala vzrušenými debatami a ti nejhrdější z Angličanů se toho rána u snídaně málem udusili čajem.

Člověkem na fotografii byl takzvaný muž z Cheddaru, jehož ostatky byly více než sto let vystaveny v Londýnském muzeu přírodní historie. Jeho nekompletní kostru začali před několika lety zkoumat genetici, aby zjistili, jak muž pocházející z období raného neolitu vypadal.

Vědecký tým na základě genové analýzy sestavil počítačovou simulaci jeho obličeje a poskytl ji veřejnosti. Mužův sub-saharský vzhled šokoval. Pro velkou část Britů bylo nepředstavitelné, že někde hluboko v jejich britské DNA mohou být stopy po tomto snědém muži. Černoch „v příbuzenstvu“ ohrozil jejich hluboko sdílenou představu o tom, že správný Brit musí být bílý.

Šok z barvy pleti neolitického muže lze použít jako jednu z mnoha ilustrací toho, že rasismus žije, a to nejen v Anglii. V mnoha západních zemích nacházíme mnohem závažnější příklady rasismu, od rasistických projevů politiků až po rasově motivované násilí.

Uprchlická krize a obavy z přílivu migrantů do USA a do Evropy vzkřísily to, co se mohlo zdát na ústupu. Rasismu se znovu chopili politici a mnozí s ním slaví úspěch. Pro část společnosti je rasismus opět v módě.

Rasa jako vynález

Vědci i aktivisté proti rasové diskriminaci spekulují, zda něco jako rasa vůbec existuje. Není sporu, že z hlediska společenské situace se rasa jeví jako reálná, neboť lidé se chovají tak, jako by lidské rasy skutečně existovaly.

Každý z nás používá pojmy jako běloch, černoch nebo Asiat. V multietnických zemích lidé dokonce běžně hlásí ve formulářích a dotaznících, k jaké rase patří.

Současná politika identit, tedy politické sdružování lidí na základě společných kulturních kořenů a sdílené životní zkušenosti, rovněž nahrává dělení lidí do kategorií a zažitou rasovou kategorizaci tím spíše posiluje, než aby ji oslabovala.

Zásadní roli v ustanovení lidských ras sehrála osvícenská věda. Potřeba zaškatulkovat lidi podle jejich údajné kvality se setkala se zálibou přírodovědců osmnáctého století kategorizovat, třídit a rovnat do jasně oddělených a exkluzivních tříd. Foto: British Library

Biologové a genetici si však existencí ras, tedy oddělených kategorií lidských typů, nejsou vůbec jisti. Neexistuje „rasový“ gen, který by určoval, zda je

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Kontext N

V tomto okamžiku nejčtenější