Klementinum se zbaví lepenkového barbarství. Po prvních opravách čelilo žalobě a doplácelo miliony
Národní knihovna a ministerstvo kultury chystají start poslední, třetí etapy rekonstrukce Klementina. Má stát zhruba miliardu korun a začít bez ohledu na to, zda barokní komplex zůstane hlavním sídlem knihovny, nebo vláda rozhodne o stavbě nové budovy. Přípravu veřejné zakázky ale provází nervozita. První etapa totiž skončila sporem mezi Národní knihovnou a společností Metrostav, která největší část rekonstrukce prováděla. Jak Deník N zjistil, ve zrekonstruované části Klementina chyběla elektrická a bezpečnostní zařízení nutná pro provoz knihovny. Ta si je musela od Metrostavu pronajmout a později za ně doplatit miliony korun.
Ta chodba působí jako součást interiéru nějakého státního podniku z šedivých dob normalizace. Narychlo postavené příčky z něčeho mezi překližkou a sádrokartonem lemují elektrické kabely vedoucí k blikajícím zářivkám. Zaprášený telefonní aparát na stole v koutě byl nejspíš naposledy v provozu v době, kdy se telefonující přes jeho sluchátko oslovovali „soudruhu“.
Chybí jen socialistická hesla na nástěnkách, před třiceti lety tu ale nejspíš visely i ty. Svíravý pocit je o to silnější, že máme ještě v paměti barokní nádheru, od které nás dělí jen schodiště.
„Je to úplně stejná chodba,“ říká náš průvodce, ředitel Národní knihovny Martin Kocanda.
Nejdřív nechápeme. Ta dvě místa nemohou být odlišnější. Co by mohla mít společného? Až po chvíli to postřehneme – ano, celá ta socialistická lepenková mizérie je skutečně vtěsnaná do velkolepého barokního prostoru. Bez ohledu na jeho původní smysl, bez špetky sentimentu vůči snaze někdejších architektů, stavitelů a kameníků zachytit v klenuté prázdnotě a okázalé výzdobě odlesk Boží velikosti.
Třetí etapa revitalizace pražského Klementina má mimo jiné i tady definitivně skoncovat s barbarstvím éry reálného socialismu a vrátit někdejší nádheru právě těmto prostorám. Podobně jako to předcházející dvě fáze rekonstrukce udělaly v jiných částech rozsáhlého komplexu dokončeného v letech 1709–1726.
„Třetí etapa bude poslední, ale zahrnuje
