Deník N

Děti, které ráno nejde probudit. V dětském pokoji by neměl být počítač a večer ani mobil, říká lékařka

Foto: Ludvík Hradilek, Deník N
Foto: Ludvík Hradilek, Deník N

V posledních letech výrazně přibývá školních dětí, které spí sotva čtyři hodiny denně. Nejprve odcházejí do školy unavené, později už nevstanou vůbec a některé z nich školu kvůli absencím opouštějí. „Máme v ordinaci čím dál více dospívajících dětí, které mají zpožděnou fází spánku. Noci tráví často na mobilu nebo na počítači. I když tento zlozvyk odstraní, mají posunutý denní rytmus a nejsou schopny večer usnout,“ říká Iva Příhodová z Neurologické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze, podle které trápí tento problém až 15 procent dospívajících. Děti se spánkovým deficitem mají přitom větší sklon k těžkým depresím.

Vaši ordinaci navštěvují rodiče dětí, které mají problémy se spánkem. Jak vypadá typický dětský pacient, který k vám přichází?

V poslední době je velké téma takzvaná zpožděná fáze spánku. Nejčastěji se to týká dětí zhruba od čtrnácti let. Nešťastní rodiče přicházejí s tím, že svého potomka ráno nemůžou vůbec probudit. Do školy tak dítě přichází v lepším případě až na desátou nebo jedenáctou hodinu, v horším případě nedorazí do školy vůbec.

Co se děje, že nemůže ráno vstát?

Usíná až ve dvě nebo i ve čtyři hodiny ráno, protože je dlouho do noci na počítači nebo na mobilu. Normální doba spánku je přitom osm hodin denně, dospívající by měli dokonce spát až devět hodin. Takže když mají vstávat v sedm ráno, je to pro ně stejné, jako by člověka, který chodí normálně spát, někdo budil ve dvě hodiny v noci.

Doc. MUDr. Iva Příhodová působí na Neurologické klinice 1. LF UK a VFN v Praze. Zaměřuje se na poruchy spánku u dětí, které výrazně snižují kvalitu života v dětském věku. Sleduje také souvislost nespavosti u dětí s jejich dalšími psychiatrickými onemocněními, například poruchami pozornosti a hyperaktivitou (ADHD).

Stává se, že i když svůj zlozvyk chodit spát v pozdních nočních hodinách odstraní, natolik si přenastaví svoje biologické hodiny, že už nejsou schopni v normální denní dobu usnout. Ocitají se ve stavu chronické spánkové deprivace, usínají během výuky. Nedostatek spánku pak dohání doma během odpoledne nebo o víkendech, kdy se probouzejí až po poledni.

Před deseti nebo patnácti lety jste tolik pacientů s těmito problémy nemívala?

Ne, to rozhodně ne. Pozorujeme, že v poslední době těchto dětí a dospívajících přibývá. Je to velmi obtížně léčitelná porucha, která se prolíná i s psychiatrickými onemocněními, především s depresí, úzkostnou poruchou nebo ADHD (porucha pozornosti s hyperaktivitou).

Mohou být spouštěčem těchto problémů právě nové technologie?

Určitě. Řada elektronických přístrojů obsahuje

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

V tomto okamžiku nejčtenější