Oko za oko: násilí chilských protestů. Reportáž o tom, kdo jsou demonstranti a proč nemohou přestat
Kameny v rukou protestujících, pogumované kovové projektily ve zbraních policistů a stovky nenávratně poškozených očí jimi zasažených. Vlekoucí se protesty proti vládě i systému v Chile nekončí. Spolupracovník Deníku N Tomáš Nídr cestuje po Chile a mluví s lidmi, aby zjistil, co stojí za násilím na ulicích posledních měsíců.
Na základním kameni Santiaga de Chile, který je u hlavní třídy metropole svědkem všech demonstrací posledních šesti týdnů, zírá namalovaná velká modrá bulva. Kape z ní krev a doplňuje ji nápis: „200 očí, a přesto vidíme.“
Heslo, na první přečtení nepochopitelné, dává smysl: chilská policie používala pogumované projektily, kterými násilným demonstrantům mířila místo na nohy na hlavu. Výsledkem je 243 vážných zranění očí, z nichž mnohá skončí trvalým poškozením zraku.
Krvácející zornice a heslo „oko za oko“ se tak staly symbolem odporu proti vládě prezidenta Sebastiána Piñery a sprejeři s kreativitou pokryli fasády Santiaga i dalších měst napříč protáhlou republikou tisíci očí v různých uměleckých podobách. Němě prezidentovi vzkazují: „Díváme se, co činíš. A pamatujeme si.“
Gumové projektily plněné kovem
„V Hongkongu protestují tři čtvrtě roku, policie se s nimi nemazlí, ale o zranění očí tam nikdo nemluví. Jsme v tomto světoví rekordmani. Je za tím jednoznačně snaha