Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Navštívili jsme maďarské Dukovany. Elektrárna Paks je už teď zlatý důl, ze závazku Rusům není úniku

Maďarská jaderná elektrárna Paks. Foto: Jan Moláček, Deník N
Maďarská jaderná elektrárna Paks. Foto: Jan Moláček, Deník N

V Maďarsku padlo rozhodnutí s velkým R už téměř před pěti lety. Tamní jadernou elektrárnu poblíž města Paks rozšíří ruský koncern Rosatom. Bez soutěže. Rusko bude stavbu i financovat – půjčkou Maďarsku ze svého státního rozpočtu.

Jestli to byla náhoda, nebo ne, ví s jistotou jen několik zasvěcených v Kremlu a Budapešti. Tak či onak – jedna z nejdůležitějších smluv, které Maďarsko v novodobé historii podepsalo, byla uzavřená doslova za pět minut dvanáct.

„Smlouvu jsme podepsali v lednu a v únoru Rusko zaútočilo na Krym. Podpis po anexi poloostrova už by nepřicházel v úvahu,“ říká novinář Péter Magyari v budapešťské redakci webu s trochu zvláštním názvem 444. V Maďarsku je toto trojčíslí dobře známou značkou nezávislé žurnalistiky, která ve velkých mediálních domech musela většinou už vyklidit pozice.

Reportér mluví o mezivládní dohodě mezi oběma zeměmi, podepsané 14. ledna 2014 během oficiální návštěvy maďarského premiéra Viktora Orbána v Moskvě. Ruský koncern Rosatom díky ní získal exkluzívní zakázku na území, které Kreml pokládá za strategický cíl – v EU.

Maďarský premiér Viktor Orbán a ruský prezident Vladimir Putin při setkání v Moskvě v září 2018. Foto: ČTK/AP

Do českých médií dnes Krym pronikne, jen když se tam záhadně ocitne premiérův syn. Podobnou smlouvu, jakou Maďarsko podepsalo v roce 2014, zvažuje i Česko. Při své loňské návštěvě Dukovan za ni loboval prezident Miloš Zeman, letos v červnu vláda uložila ministerstvu průmyslu a obchodu, aby také tuto možnost „detailně prozkoumalo“.

Prezident sice od té doby zopakoval, že dává přednost otevřenému tendru, a premiér Andrej Babiš prohlásil, že uvažuje o prodloužení životnosti Dukovan o deset let, ale to druhé už mezitím zase neplatí – Babiš to označil za nesmysl.

Zkrátka, sečteno a podtrženo – nové bloky v Česku ze hry nejsou. A žádná varianta výběru dodavatele také ne.

„Detailní zkoumání“ v podání MPO se nepochybně zaměřuje i na zkušenosti, které s mezivládní dohodou s Ruskem zatím udělalo Maďarsko. Základní obrysy kontraktu jsou veřejně známé: Rosatom dostal exkluzivní zakázku na vybudování dvou nových reaktorů. 80 procent celkových nákladů – tedy 10 z celkových 12,5 miliardy eur – poskytne Rusko ze svého státního rozpočtu prostřednictvím úvěru, který bude Maďarsko splácet 21 let při úrokové sazbě mezi 3,95 až 4,95 %.

Stavba zatím vázne

Projekt však nabírá zpoždění. „Původní plán byl, že první nový blok bude spuštěn v roce 2023 a druhý o tři roky později. Teď i maďarská vláda přiznává, že první blok bude dokončen možná v roce 2028 nebo 2030, někdy se mluví také o roce 2032,“ říká reportér Péter Magyari, který plány na rozšíření elektrárny sleduje od začátku, a energetice se věnuje ještě mnohem déle.

Maďarský ekonomický novinář Péter Magyari píše o rozšíření jaderné elektrárny Paks od začátku. Foto: Jan Moláček, Deník N

Nové bloky zatím nemají potřebná povolení maďarských úřadů. Situace kolem nich se komplikuje, protože plánovaný typ reaktoru VVER-1200 ve verzi určené pro export zatím nikde na světě neběží v ostrém provozu.

„Rusko nám prodalo reaktor, který zatím nikde nefunguje. Maďarsko vycházelo z toho, že jde o reaktor, který odpovídá standardům EU. Rozdíl je v obrovském množství technických detailů a miliardách eur. Takže teď se vede debata, jak se to technicky vyřeší a kdo to zaplatí,“ vysvětluje András Deák, který se problémům energetiky a mezinárodních vztahů věnuje v Institutu světové ekonomiky Maďarské akademie věd.

Podle něj však podobné projekty nabírají zpoždění vždycky, a to maďarské zatím není nijak mimořádné: „Zpoždění je normální. Nemáme kam spěchat. Hodiny začnou tikat, až se bude stavět a začneme utrácet velké peníze. Jakmile je elektrárna z poloviny rozestavěná, pak už jsou prodlevy problém.“

Expert na energetiku a mezinárodní vztahy András Deák z Maďarské akademie věd. Foto: Jan Moláček, Deník N

Novinářům vstup zakázán

Do města Paks jižně od Budapešti, u něhož jediná maďarská jaderná elektrárna stojí, vede perfektní a skoro prázdná dálnice. Po levé straně občas probleskne hladina Dunaje. Na prohlídku elektrárny jsem si původně vyhradil celé dopoledne, ale už cestou tam vím, že bude mnohem kratší.

Nebo spíš, že nebude vůbec žádná. Státní společnost MVM, maďarská obdoba českého ČEZu, která elektrárnu provozuje, totiž dlouho  dopředu dohodnutou a potvrzenou návštěvu dva dny před ní beze slova vysvětlení zrušila.

Paks leží asi 130 km jižně od Budapešti. Grafika: Tomáš Kunc, Deník N
Silniční ukazatel k maďarské jaderné elektrárně ve městě Paks. Foto: Jan Moláček, Deník N
Maďarská jaderná elektrárna Paks. Foto: Jan Moláček, Deník N

Obhlídka areálu – a pár kradmých fotek – ale za zhruba hodinovou cestu autem stojí. Elektrárna je obdobou českých Dukovan, i když vizuálně příliš ne. Nápadně tu chybí typické chladicí věže, který si každý s jadernou elektrárnou automaticky spojuje. Paks však stojí na břehu Dunaje a k chlazení používá říční vodu, věže proto nepotřebuje.

Maďarská jaderná elektrárna Paks. Foto: Jan Moláček, Deník N
Maďarská jaderná elektrárna Paks, návštěvnické centrum. Foto: Jan Moláček, Deník N

Ve všem ostatním jsou obě elektrárny prakticky dvojnice. V Paksu i Dukovanech běží čtyři reaktory téhož typu – VVER-440/213. Maďarsko uvedlo první z nich do provozu v roce 1982, Československo o tři roky později. U obou elektráren se proto taky blíží podobné datum, kdy budou muset ukončit provoz. U obou je taky možné jeho prodloužení, a v obou zemích se o něm mluví. Rozdíl je tak hlavně v jedné věci – Maďarsko se na rozdíl od ČR už zavázalo ke stavbě nových bloků.

„Nebyl důvod s rozhodnutím o rozšíření tak spěchat,“ říká András Deák. „Tu elektrárnu nyní nepotřebujeme. Původní plán, že nové reaktory budou spuštěné v polovině dvacátých let a poběží souběžně se starými, které mají být z provozu vyřazené až v polovině třicátých let, byl nesmyslný.“

Maďarsko tak mělo čas uspořádat výběrové řízení, které by ovšem podle jeho názoru dopadlo stejně: „Rusové jsou jediní, kdo může poskytnout také financování kryté vládou, takže i kdyby byl tendr, těžko by mohl vyhrát někdo jiný než Rosatom.“

Úvěr + palivo = ruský vliv

Jenže právě finanční stránka projektu – a s ní spojená závislost Maďarska na Rusku – znepokojuje kritiky víc než bezpečnost nebo kvalita ruských reaktorů. „Pokud bude elektrárna postavená, pak bude maďarská energetika velmi dlouhou dobu záviset na ruském jaderném palivu. A jak víte, Rusko využívá dodávky surovin k politickým cílům. Také budeme muset Rusku platit dlouhou dobu velmi mnoho peněz,“ říká ekonomický novinář Péter Magyari.

A to zřejmě i v případě, že by Maďarsko změnilo názor a elektrárnu nakonec nepostavilo. „Je velmi pravděpodobné, že z dohody nelze tak snadno vycouvat. Rusové vyhrají v každém případě,“ říká András Deák. „Když Maďarsko couvne, bude muset zaplatit spoustu peněz jako kompenzace. To se stalo v Bulharsku, které musí zaplatit 600 milionů eur za odstoupení od čtyřmiliardového kontraktu. Rusko v žádném případě tratit nebude.“

Maďarská jaderná elektrárna Paks. Foto: Jan Moláček, Deník N

Jaké následky by vypovězení smlouvy pro Budapešť mělo, nikdo přesně neví. „Vláda ten projekt zařadila mezi otázky národní bezpečnosti, a proto nemusí zveřejňovat podrobnosti o kontraktu,“ vysvětluje to reportér Péter Magyari.

Deník N ještě před cestou do Maďarska požádal o rozhovor také zástupce státní společnosti Paks II, která stavbu nové elektrárny připravuje. Ta ho nejprve přislíbila. Rozhovor měl poskytnout státní zmocněnec pro rozšíření elektrárny Attila Aszódi. Jeho mluvčí však už dohodnutý termín poté zrušil z časových důvodů – a to téměř ve stejném okamžiku, kdy dohodnutou návštěvu odřekl i provozovatel stávající elektrárny. Nikdo jiný dle mluvčího s novináři mluvit nemůže. Otázky poslané e-mailem zůstaly až do uzávěrky tohoto textu bez odpovědi.

Mezi Budapeští a Moskvou panuje velké porozumění. Maďarsko je v EU nejhlasitějším spojencem Ruska v boji za zrušení protiruských sankcí, Orbán s Putinem se vídají několikrát ročně, nešetří vzájemnou chválou a opakují tytéž fráze o nebezpečí migrace a ohrožení tradičních hodnot. Podle Andráse Deáka to není kvůli vlivu, který Rusko získalo smlouvou na elektrárnu: „Mezi Putinem a Orbánem, jejich viděním světa, je velká shoda. Kooperace s Ruskem je realita, ale myslím, že by to Orbán dělal tak jako tak.“

Na každého se dostane

Kritici rozšíření elektrárny se obávají, že premiér Viktor Orbán využije miliardový projekt především k upevnění své, už teď značné, osobní moci – přes lukrativní zakázky přidělované podporovatelům z řad podnikatelů. Už nyní, dlouho před začátkem samotné stavby, je Paks zlatý důl.

Novinář András Szabó z nezávislého investigativního webu Direkt 36 mapuje veřejné zakázky, které jsou s přípravou stavby spojené. „Jsou tam už nyní některé velmi zajímavé tendry,“ říká a popisuje cesty, jakými se byznysmeni z Orbánova okolí dostávají k menším i větším příležitostem.

Maďarská jaderná elektrárna Paks. Foto: Jan Moláček, Deník N

Například tendr za 70 tisíc eur na vypracování části projektové dokumentace vyhrála firma, kterou několik měsíců před tím ovládl někdejší státní tajemník v první Orbánově vládě Tamas Perenyei. Těsně před vyhlášením vítěze je soutěž na zemní práce v hodnotě přes 130 milionů eur. Favoritem je společnost Duna Aszfalt, kterou ovládá podnikatel blízký Lőrinci Mészárosovi – nejbohatšímu maďarskému oligarchovi a Orbánovu příteli z dětství.

Z českého pohledu je zajímavá i další transakce tohoto mocného muže. Lőrinc Mészáros loni ovládl firmu KPRIA Magyarország, což je maďarská pobočka brněnské společnosti Královopolská Ria. Ta má zkušenosti se stavbou jaderných elektráren v Česku a na Slovensku. „Mészáros má spoustu stavebních firem, ale ty nemají potřebné reference, stavějí silnice a běžné stavby,“ říká novinář András Szabó. „Pokud se chce ucházet o speciální zakázky přímo na stavbě elektrárny, musí ovládnout firmy, které tyto zkušenosti mají.“

Co Orbán spojil, člověk nerozlučuj…

Maďarský ministr zahraničí Peter Szijjártó řekl agentuře Reuters, že smlouvu s Ruskem pokládá za „obchod století“, ale řada kritiků o tom v Maďarsku pochybuje.

„Ten zhruba čtyřprocentní úrok byl tehdy, v roce 2014, dobrý obchod, ale dnes si levněji půjčíte na trhu,“ říká novinář Péter Magyari. Totéž podle něj platí pro cenu elektřiny, kterou by se Maďarsku víc vyplatilo nakupovat ze zahraničí, než vyrábět ve dvou nových reaktorech.

Ze stejného důvodu mělo podle Andráse Deáka Maďarsko zvážit spíš investici do plynových elektráren – potřebovalo by jich postavit zhruba pět, namísto dvou jaderných reaktorů: „Plynové elektrárny by stály asi dvacet procent nákladů na jaderný projekt, ale hlavně bychom nebyli nuceni je využívat při nízkých cenách. To bychom mohli elektřinu nakupovat. Kdyby ceny vzrostly, vyráběli bychom ji. Ale když postavíte jadernou elektrárnu, musíte ji využívat. A když jsou ceny nízké, proděláte,“ říká.

A dodává: „Jaderný projekt je jako manželství – jakmile podepíšete, zavazujete se na šedesát let.“

 

Tento článek je součástí vánočního speciálu 2018. Stáhněte si ho zde. Partnerem vánočního speciálu je klášter Broumov, evropské kulturní a vzdělávací centrum.

Energetika

Tendr na Dukovany

Ekonomika, Svět

V tomto okamžiku nejčtenější