Deník N

Ruská státní televize opět zkoušela ukřičet jiný názor, Novotný našel asi jediný recept, jak se proti tomu účinně bránit

Moderátorka Olga Skabejevová zahájila „diskusi“ s Pavlem Novotným na naše poměry poněkud nezvykle. Foto: screenshot z Youtube
Moderátorka Olga Skabejevová zahájila „diskusi“ s Pavlem Novotným na naše poměry poněkud nezvykle. Foto: screenshot z Youtube

Komentář Michaela Romancova: Řeporyjský starosta Pavel Novotný hned od počátku nenaplnil základní předpoklad moderátorského tandemu pořadu 60 minut spočívající v tom, že se západní politik, zvyklý na kulturu dialogu a logickou argumentaci, nebude schopen vypořádat s pavlačovou úrovní pořadu.

Když si 22. června letošního roku Rusové a s nimi i celý svět připomínali začátek takzvané Velké vlastenecké války, přinesla agentura TASS následující informaci: Rusko doufá, že jeho iniciativa uznat vítězství nad nacismem za součást světového kulturního dědictví bude přijata co nejdříve. Předsedkyně horní komory ruského parlamentu Valentina Matvijenková prohlásila: „Musíme nadále ctít historickou pravdu, předávat ji z generace na generaci v plném rozsahu, aniž bychom cokoli zakrývali nebo zdobili…“ Ruský plán mimo jiné obsahuje myšlenku, že se součástí světového dědictví stanou i všechny pomníky, které byly vztyčeny jako připomínka boje proti nacistům…

O pět měsíců později, 23. listopadu, v den výročí sovětského útoku na Finsko se na twitterovém účtu Ústředního muzea Velké vlastenecké války 1941–1945, což je státní kulturní zařízení, objevila tato zpráva: „Před 80 lety začala sovětsko-finská válka. Rovněž se jí říká ‚zimní‘ válka. Během 105 dnů ozbrojeného konfliktu byly stovky tisíc padlých a zraněných. Jejím důvodem bylo ostřelování pozic sovětských vojsk finským dělostřelectvem.“

Jedná se o mnohokrát vyvrácenou lež, která se však stala, stejně jako stovky jiných, součástí oficiálního sovětského výkladu dějin. Závazný „kánon“ sovětské historie zněl zhruba takto: První socialistický stát světa dychtil po míru a pod vedením soudruha Stalina a bolševické strany neúnavně budoval průmysl, školy a nemocnice, aby zabezpečil šťastný život dělníků a rolníků. Mezinárodní politická situace však byla složitá a neustále hrozilo, že se imperialisté mladý stát pokusí zardousit. K věrolomnému napadení nakonec došlo ze strany nejagresivnější imperialistické mocnosti – nacistického Německa, které bylo k tažení na východ pobízeno ostatními kapitalistickými státy. Sovětský lid, díky nezlomné vůli a geniálnímu vedení soudruha Stalina, však náporu nacistických hord odolal a nestvůru zardousil v jejím vlastním doupěti. Sovětský svaz a jeho lid přinesli největší oběti a také svobodu porobeným národům Evropy a světa…

Nikdo neměl, respektive nesměl pochybovat o tom, že SSSR měl jen ty nejčistší pohnutky, vždy usiloval o mír, dobro a demokracii. Ano, demokracii. Bezprostředně v poválečných letech se to tak opravdu deklarovalo, neboť svět byl tehdy rozdělen do dvou táborů – imperialistického v čele s USA a demokratického v čele se SSSR.

Krátká epizoda kritického myšlení

Oficiální verze začala být podrobována kritice teprve ve druhé polovině 80. let, v kontextu Gorbačovovy přestavby a v několika prvních letech po rozpadu SSSR. Na krátkou dobu byly postupně zpřístupňovány archivy, respektive některé materiály z nich se dostaly do zahraničí. S Putinovým nástupem k moci se však všechno postupně vrátilo do starých kolejí a dnes jsou dějiny, zejména pak „poslední svátost – veliké vítězství“, opět vykládány v sovětských intencích, přičemž vše, co tehdy bylo sovětské, se v nové verzi dominantně stává ruským.

Bez tohoto kontextu nelze pochopit, proč se oficiální ruská místa s takovou vášní pouštějí do boje o pomník maršála Koněva v Praze nebo proč má ministerstvo zahraničí světové mocnosti, stálého člena Rady bezpečnosti OSN a jaderné supervelmoci potřebu oficiálně reagovat na nápad komunálního politika (sic!), že by v Řeporyjích mohl vzniknout pomník připomínající podíl vojáků tzv. Ruské osvobozenecké armády v bojích pražského povstání.

Starosta Řeporyjí Pavel Novotný (ODS) se tak po Ondřeji Kolářovi (TOP 09), starostovi Prahy 6 a hlavním aktérovi kauzy Koněv, stal dalším českým komunálním politikem, který v ruském mediálním prostoru zanechal stopu. Navzdory skutečnosti, že nemá v plánu svrhnout z piedestalu maršála sovětského svazu, hrdinu SSSR a ČSSR, člena ústředního výboru Komunistické strany SSSR a Nejvyššího sovětu SSSR, ale zatím jen uvažuje o možnosti nějaké formy uctění památky těch, kteří při bojích v Praze tehdy položili své životy, přiměl ruské ministerstvo zahraničí k vyjádření, že se jedná „o naprosto příšerný nápad, o iniciativu, která není zaměřena jen na falšování historie, ale je skutečnou reinkarnací neonacismu, fašismu a všeho, co s tím souvisí“.

Reinkarnace fašismu/nacismu je v ruském mediálním prostoru od anexe Krymu a rozpoutání války na východě Ukrajiny tématem mimořádně frekventovaným a řada ruských novinářů při vyslovení slova fašismus reaguje jak Pavlovovi psi. Citované vyjádření mluvčí ministerstva Zacharovové přimělo protřelou moderátorskou (a manželskou) dvojici Olgu Skabejevovou a Jevgenije Popova, kteří na státním TV kanále Rossija 1 provozují nechutnou, ale státní moci se zcela podbízející „politickou talk-show“ 60 minut, aby Novotného pozvali do vysílání.

Zlotřilá Ukrajina, božský Putin

Než se dostaneme k vlastnímu obsahu jeho vystoupení

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Názor

V tomto okamžiku nejčtenější