Deník N

Lidovci se zaměří na města. Velkou stranou nikdy nebudou, můžou ale brzdit radikalizaci politiky, říká politolog

Odcházející předseda KDU-ČSL Marek Výborný a jeho předchůdce Pavel Bělobrádek. Foto: Ludvík Hradilek, Deník N
Odcházející předseda KDU-ČSL Marek Výborný a jeho předchůdce Pavel Bělobrádek. Foto: Ludvík Hradilek, Deník N

O místo předsedy KDU-ČSL, které počátkem roku uvolní Marek Výborný, se hlásí první zájemci. V jaké kondici nové vedení lidovce převezme a kam může strana se stoletou tradicí směřovat?

Lidovci se v tomto volebním období pohybují nebezpečně blízko pětiprocentní hranice pro vstup do Sněmovny, kromě jména nového předsedy se tak musí zabývat i tím, kam by strana nově měla směřovat.

Strana se může spolehnout na specifické a přesvědčené voliče, kteří ji dlouhodobě a vytrvale podporují, na druhé straně ale mají problém získat širší podporu.

„Žádnému vedení lidovců po roce 1989 se nepodařilo prorazit mimo tradiční elektorát koncentrovaný hlavně na východní a jihovýchodní Moravě mezi věřícími, i když se o to snažila,“ říká pro Deník N politolog Lubomír Kopeček z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. „Lidovci jsou v situaci, kdy je jejich identita poměrně jasně definovaná, ale v česko-moravském prostředí jsou právě proto atraktivní jen pro velmi úzký segment voličů,“ popisuje Kopeček. Nové vedení – ať už bude jakékoli – podle něj tento fakt těžko změní.

„Je zjevné, že nikdy nebudou velkou stranou, nicméně jsou aktér, který díky loajalitě svého malého voličstva není tolik závislý na výkyvech veřejného mínění. Můžou si proto dovolit poměrně silnou ideovou konzistenci. Znamená to, že můžou fungovat jako brzda radikalizace české politiky, ať už v jakémkoliv směru,“ doplňuje politolog.

KDU-ČSL v moderní české parlamentní historii pouze s výjimkou jednoho volebního období vždy zasedla v poslaneckých lavicích. Je také doposud jedinou stranou, které se podařil návrat do Sněmovny poté, co z ní vypadla.

Organizovaný elektorát lidovcům zajišťuje slušné výsledky například v evropských volbách. S nižší volební účastí totiž roste význam toho, že mají rozhodnuté voliče, kteří je podporují. Odhodlaní voliči spolu se silnými výsledky na Moravě zase straně dávají dlouhodobě slušné zastoupení v Senátu. Tamní lidovecký klub nyní čítá patnáct senátorů. „Strana také pořád těží z dědictví organizační zakotvenosti v tomto prostředí, má v něm na české poměry hodně členů i stále velmi solidní komunální a regionální reprezentaci,“ dodává Kopeček.

Problém pro stranu ale mohou znamenat celostátní sněmovní volby. Politický střed je v posledních letech velmi fragmentovaný. „KDU-ČSL je jedinou

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Analýza

V tomto okamžiku nejčtenější