Deník N

Schlíplou ČSSD má v Brně nakopnout kamikaze s odporem k neziskovkám i muslimům

Předseda brněnské ČSSD a starosta Bystrce Tomáš Kratochvíl. Foto: Igor Zehl, ČTK
Předseda brněnské ČSSD a starosta Bystrce Tomáš Kratochvíl. Foto: Igor Zehl, ČTK

Starosta Brna-Bystrce Tomáš Kratochvíl prosadil usnesení, v němž radní odmítají působení „politických neziskovek“ na základních školách v městské části. Není to ale první kontroverzní počin politika, kterého si brněnští sociální demokraté nedávno zvolili s velkými nadějemi jako svého předsedu.

Radní brněnské městské části Bystrc se minulý týden usnesli, že nesouhlasí s působením politicky zaměřených neziskových organizací na místních školách. Návrh přinesl na radu starosta Tomáš Kratochvíl. Podle svých slov reagoval na stížnosti asi tří desítek rodičů, kterým se nelíbilo, že na základní škole Vejrostova děti přispívaly do sbírky Lékařů bez hranic.

„Je to deklarativní prohlášení, protože škole nemůžeme nic zakázat. Ale pokud se na mě obrátí občané, musím jako starosta reagovat a postavit se za ně,“ řekl Kratochvíl s tím, že v zákoně je politická propagace na školách zakázaná. Za tu on sám a někteří rodiče považují právě činnost Lékařů bez hranic. Starostovi se nelíbí především to, že organizace zachraňuje ve Středozemním moři uprchlíky.

„Definice, co je politická neziskovka, neexistuje, ale pokud bychom se řídili jen tím, co je v zákoně, spoustu činností bychom nemohli řešit, zákon nemůže definovat úplně vše,“ dodal starosta, který má právní vzdělání a používá titul doktora práv.

Školy podle něj musí být obezřetné, koho si pouští na svoji půdu, a politické neziskové organizace by na nich podle jeho názoru neměly působit. „Pokusím se poslat naše usnesení na ministerstvo školství, jestli nechce vytvořit metodiku, která by lépe upravovala pohled na politické a normální neziskovky,“ plánuje Kratochvíl.

V důvodové zprávě k usnesení rady například napsal: „Rozhodl jsem se navrhnout radě zabývat se situací s organizováním finančních sbírek pro neziskové organizace a jejich propagací ve školních zařízeních. Někteří rodiče to vnímají jako nátlak na své děti a také mají obavy z 

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Brno

V tomto okamžiku nejčtenější