Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Místo chemtrails dračí ženy. Čemu věřili dávní cestovatelé?

Na počátku novověku bájné představy o trpasličích lidech a chlupatých satyrech mnoha přírodovědcům dlouho komplikovaly názvosloví i samotné pochopení goril či domorodců v džungli. Foto: Unsplash
Na počátku novověku bájné představy o trpasličích lidech a chlupatých satyrech mnoha přírodovědcům dlouho komplikovaly názvosloví i samotné pochopení goril či domorodců v džungli. Foto: Unsplash

„Má velikost psa, tvář opice, povislé břicho jako bachyně plná selat, vlnitou a kouřově šedou srst jako černá ovce a chlupaté nohy medvěda.“ Těmito slovy popsal misionář a cestovatel Jean de Léry (1536–1613) svůj dojem z lenochoda, kterého vylíčil jako tvora téměř fantastického, i když dnes jej díky zoologickým zahradám, televizním dokumentům a zvláště sérii filmů Doba ledová zná skoro každé malé dítě.

Jakými roztodivnými bytostmi zaplňovala imaginace Evropanů neznámé kraje a jaké smyšlenky vznikaly kolem dosud neviděných zvířat, když je západní cestovatelé poprvé spatřili? To vše přibližuje kniha Fantastický bestiář cestovatelů, kterou sepsal kolektiv převážně francouzských vědců, jejím editorem byl etnolog a antropolog Dominique Lanni (nar. 1976).

Od Amazonek k yettimu

Směs tvorů, která se v ní sešla, je velmi pestrá: vyskytují se v ní monstra starověkých mytologií i soudobého jihoamerického folkloru; vyhubení živočichové (blboun nejapný, člověk floreský) i ti znovuobjevení (latimérie); exotická etnika (Niam Niamové, Patagonci), ale i tvorové, po nichž pátrají soudobí kryptozoologové (Lochneská příšera, yetti).

Právě yetti podle autorů možná představuje současný „ekvivalent draků a saní, kteří se v Alpách hojně vyskytovali až do 19. století“.

Toto je ovšem rozdělení, které by asi volil současný člověk, protože u našich předků tyto kategorie splývaly, nebo měli jiné. Zvláště ve středověku byla hranice mezi imaginárním a skutečným tenká. Drak i bazilišek byli považováni za zvířata stejně skutečná a zároveň stejně obdivuhodná, zvláštní a výrazná jako slon nebo nosorožec.

Z imaginárních bestiářů se tak dostali i do vážně míněných přírodovědných pojednání. Údajnými draky, s nimiž se cestovatelé setkali, byli pravděpodobně velcí krokodýli nebo děsivě velcí ještěři.

Pokud v kabinetech kuriozit narazíme na okřídlené ještěry, děje se tak proto, že jim zruční vycpávači důmyslně přilepili křídla. Protože opravdoví draci nebyli právě po ruce, začal se

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Kontext N

V tomto okamžiku nejčtenější