Deník N

Vláda to se zdaněním Googlu a Facebooku myslí velmi vážně

Kdo všechno se bude muset naučit vyplňovat nové daňové formuláře? To se ještě neví. Foto: Adobe Stock
Kdo všechno se bude muset naučit vyplňovat nové daňové formuláře? To se ještě neví. Foto: Adobe Stock

Pokud poslanci schválí vládní návrh, bude mít Česko nejtvrdší zákon o zdanění digitálních služeb ze všech evropských zemí. Týká se především nadnárodních společností jako Google a Facebook, ale v nejistotě zatím jsou i některé domácí firmy.

Evropská unie již několik let usiluje o nějakou formu specifického zdanění amerických internetových gigantů, především společností z tzv. skupiny GAFA: Google, Apple, Facebook a Amazon. Oficiálně se to zdůvodňuje především tím, že tyto firmy využívají ke značnému obchodnímu prospěchu osobní data evropských uživatelů. Zdanění typu „peníze za osobní data“ dnes neexistuje nikde na světě, Evropa by v tom byla první – stejně jako je první například v přísnější ochraně soukromí formou známé direktivy GDPR.

Evropské země však mají k tomuto kroku i další důvod. Dlouhodobě se jim nedaří vybírat od nadnárodních digitálních firem standardní daň z příjmu v odpovídající výši. Za to může hlavně politika některých členských států EU, které de facto fungují pro tyto firmy jako daňový ráj, umožňují jim vyvádět téměř nezdaněné příjmy z Evropy do USA či jinam. Takto postupuje především Irsko, ale také Nizozemsko či Malta – výměnou za investice, pracovní místa a jiné výhody. EU to nikdy nedokázala vyřešit.

A neshodne se ani na digitální dani (digital service tax, DST), jak se specifické zdanění digitálních služeb běžně nazývá. Řadě členských států již došla trpělivost a namísto vleklého hledání domluvy začínají řešit problém jednostranně, tedy národní legislativou. Nejdál v tom je Francie, kde příslušný zákon již platí (dokonce retroaktivně za rok 2019). Česká republika patří k zemím, které jejího příkladu následují – spolu s Velkou Británií, Itálií či Rakouskem.

Pořádná dávka nejistoty

Návrh zákona, který tento týden schválila Babišova vláda, svou strukturou odpovídá původnímu záměru EU. Zdanění se má týkat firem, jež dosahují celosvětově ročních tržeb přes 750 milionů euro (asi 19 miliard korun) a zároveň lokálně v České republice přes sto milionů korun. Toto druhé číslo vláda zvýšila až během závěrečného jednání, za což si připisuje ve svém sdělení zásluhu Svaz průmyslu a obchodu ČR. Vyšší práh znamená pochopitelně pro české firmy menší riziko, že by pod tuto daňovou povinnost mohly spadnout. Sazba daně je nemalá: má činit 7 % z lokálních tržeb (nikoli tedy ze zisku).

Hodně záleží na detailech, a těch se musí brát v úvahu velké množství. Předně

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

V tomto okamžiku nejčtenější