Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Předcházely mu iluze, zůstaly po něm konspirace. Prognostický ústav od A do Z

Šéf Prognostického ústavu Valtr Komárek ve chvíli vrcholné slávy. Při sametové revoluci mluví během generální stávky k pracovníkům ČKD. Foto: Jaroslav Krejčí
Šéf Prognostického ústavu Valtr Komárek ve chvíli vrcholné slávy. Při sametové revoluci mluví během generální stávky k pracovníkům ČKD. Foto: Jaroslav Krejčí

Deník N se u příležitosti 30. výročí sametové revoluce v sérii článků věnoval historii i odkazu Prognostického ústavu – instituce, která v roce 1989 sehrála klíčovou roli. Popsali jsme jeho vznik, fungování, zánik i dědictví. To má dnes především podobu mýtů, které často hraničí až s konspiračními teoriemi. Všechny články ze seriálu přinášíme ještě jednou přehledně na jednom místě.

Prognostickému ústavu – navzdory jeho klíčové roli v posledních letech komunismu a přechodu k tržní ekonomice – se dosud historici příliš nevěnovali. Jednou z výjimek je Vítězslav Sommer z Ústavu pro soudobé dějiny AV a jeho kniha Řídit socialismus jako firmu.

Rozhovor s ním zahájil také sérii článků Deníku N. Sommer v něm mimo jiné popisuje naivní očekávání, které si komunisté s prognostikou spojovali. „Tehdy panovala představa, že když nefunguje plánování, dá se to vyřešit tím, že se bude plánovat ještě víc,“ říká mimo jiné 38letý expert na nedávné české dějiny.

Další článek se podrobně věnuje založení Kabinetu prognóz a klíčové roli jeho ředitele, ekonoma Valtra Komárka. Tým Deníku N objevil v archivu Akademie věd řadu dosud nepublikovaných dokumentů. V článku si tak můžete prohlédnout například zřizovací listinu kabinetu z 19. března 1984.

Na základě archivních dokumentů i svědectví přímých aktérů rekonstruujeme také růst Prognostického ústavu a jeho hvězdnou hodinu v roce 1989. Ve stejné době ale ústav paradoxně začíná neodvratně směřovat k zániku. Prakticky přes noc se jeho klíčoví pracovníci ujímají postů v politice a ekonomické transformaci. Na celé čáře navíc vítězí ekonomický liberalismus a volný trh. Ústav spojený s perestrojkovým ekonomickým myšlením je náhle vnímán jako nepotřebný relikt minulosti.

Archiv Prognostického ústavu skrývá řadu svědectví o všedním provozu za jeho stěnami. V dalším díle seriálu přinesl Deník N příběh jednoho článku z pera tehdejšího pracovníka prognosťáku a pozdějšího ministra Karla Dyby, který měl vyjít v rakouském časopise. Ale nevyšel – relativně liberální pracoviště bylo totiž jen ostrůvkem uprostřed tuhé normalizace.

Seriál uzavírá shrnutí konspiračních teorií, které jsou s Prognostickým ústavem – zřejmě navždy – spojené. Ta nejčastěji zmiňovaná spatřuje v založení ústavu operaci KGB, která se tak snažila zachovat vliv v Česku i po pádu sovětského impéria. Pro tuto hypotézu se ale za celých třicet let neobjevil žádný přímý důkaz, posiluje ji pouze proruská orientace prezidenta Miloše Zemana i jeho předchůdce Václava Klause – bývalých pracovníků Prognostického ústavu.

Pokud máte připomínku nebo jste našli chybu, napište na editori@denikn.cz.

30 let od pádu komunismu

Česko

V tomto okamžiku nejčtenější