Deník N

Plakát, který málem nevyšel: Dělení na hodné a zlé miliardáře nic neřeší

Seznam miliardářů, dílo studenta Jana Kvíze, Foto: Gabriel Kuchta, Deník N
Seznam miliardářů, dílo studenta Jana Kvíze, Foto: Gabriel Kuchta, Deník N

Debata o filantropii se v posledních letech vyostřuje. Ve Spojených státech mluví největší kritici o tom, že sociální stát poslední desítky let ničili titíž lidé, kteří se teď pokrytecky tváří, že Ameriku zachrání svou filantropickou činností a podporou sociálního podnikání.

V České republice má filantropie mnohem kratší tradici a ve veřejné debatě se objevuje především ve chvíli, kdy se mluví o rozdílu mezi „hodnými“ miliardáři, kteří podporují bohulibé aktivity, a těmi „zlými“, kteří nám údajně nabourávají demokratické hodnoty svým vměšováním se do politiky.

Tento pohled je ovšem příliš jednoduchý, protože morální soudy nad jednotlivými miliardáři znemožňují debatu o filantropii jako takové.

Hlavním argumentem proti filantropii je její nedemokratický charakter: „Právě letos si u nás připomínáme třicet let demokracie. Ale k té patří i dostatečně silný stát, který má možnost díky daním a sociálním odvodům prosazovat věci, na kterých se jako společnost shodneme a které ke svému fungování potřebujeme – a bez nichž by si ke svému majetku obvykle ani nikdo nemohl přijít. Jde o veřejné služby jako školství nebo zdravotnictví, ale i infrastrukturu typu silnic či fungování státních institucí jako katastrů nebo soudů. Většina filantropických počinů bohatých naopak pod žádnou demokratickou kontrolou není, předmět financování odpovídá jejich libovolnému vkusu či zájmu. To se dá v důsledku považovat za antidemokratické zejména v případech, kdy se jedná o nástroj, jak se vyhnout placení daní,“ říká politoložka Kateřina Smejkalová.

Na druhou stranu – každý z nás si vzpomene na nejeden důležitý projekt, který by se bez peněz mecenášů neobešel. Málokdo by chtěl žít ve společnosti, která by lidem zabraňovala dávat, a není náhodou, že před rokem 1989 žádná filantropie neexistovala. Jak se na filantropii dívat kriticky, ale zároveň nepřijít o pluralitu, kterou společnosti přináší a která byla za minulého režimu potlačena?

Konec amerického snu

Na otázku, jaký je vztah filantropie k nerovnosti ve společnosti a k demokratickým hodnotám, se ptá kniha Winners Take All od Ananda Giridharadase, která vyšla v roce 2018 a v západních médiích je diskutovaná dodnes.

Giridharadas se s filantropy a americkými elitami zná velmi dobře – prošel několika americkými univerzitami včetně Harvardu, pracoval pro

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

V tomto okamžiku nejčtenější