Deník N

Tři fyzikové nechápou, proč jejich objev neučinil už někdo v devatenáctém století

První nepřímé pozorování neutrina v roce 1970. Od té doby se počítá a počítá. Foto: Argonne National Laboratory.
První nepřímé pozorování neutrina v roce 1970. Od té doby se počítá a počítá. Foto: Argonne National Laboratory.

Dnešní vědci málokdy objeví něco podstatného mimo oblast své specializace. Trojici teoretických fyziků pracujících v chicagském Fermilabu se to povedlo. Není divu, že nevěřili vlastním očím.

„Pořád čekám, že jednoho dne dostanu mail, kde mi někdo řekne: Když se podíváte na ten a ten obskurní článek od Cauchyho, najdete to v třetím dodatku jako poznámku pod čarou,“ řekl Stephen Parke, vedoucí trojice, pro webový vědecký časopis Quanta Magazine.

Je to asi nevyhnutelný pocit. Augustin Louis Cauchy byl jedním z nejvýznamnějších matematiků předminulého století. Článků (a dodatků a poznámek pod čarou) napsal opravdu hodně a mimo jiné založil obor, jehož se týká objev, který učinili Parke a jeho spolupracovníci, Peter Denton a Si-ning Čang: teorii determinantů a matic. Obor, jehož základy byly dosud považovány za jasné, přehledné a dokonale zmapované.

Krabička s výpočtem uvnitř

Často je užitečné dívat se na matematické operace jako na krabičky, do nichž na jedné straně vhodíte vstupní hodnotu a na druhé vám vypadne výstupní. Do krabičky nadepsané „trojnásobek“ vhodíte čtyřku a vypadne dvanáctka. Do krabičky „otoč znaménko“ vhodíte jedničku a vypadne minus jedna. A tak dále.

V Cauchyho době začali matematici běžně používat složitější objekty než samotná čísla, a tím pádem potřebovali krabičky, do nichž by se daly vhodit. Asi nejužitečnějším z takových objektů je vektor. To není nic jiného než skupina čísel. Například (3, 2) je dvojrozměrný vektor se složkami 3 a 2. Můžeme si ho představit jako úhlopříčku obdélníku, jehož delší strana měří 3 jednotky a kratší 2 jednotky (viz obrázek). Často se vektor kreslí se šipkou, aby se zdůraznilo, že na jeho směru záleží – bod o souřadnicích [3, 2] je koncový, za počáteční se považuje bod [0, 0] neboli počátek

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

V tomto okamžiku nejčtenější