Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

A teď jak to bylo „doopravdy“. Prognostický ústav v říši konspirací

Titulní strana jedné z mnoha verzí prognózy vypracované ústavem. Repro: Deník N
Titulní strana jedné z mnoha verzí prognózy vypracované ústavem. Repro: Deník N

Toho, že velké množství zaměstnanců Prognostického ústavu se po roce 1989 stalo vrcholnými politiky, ač byli rozličných politických orientací, si není možné nevšimnout. Proto se již léta traduje, že ústav nebyl jen tak nějakým badatelským pracovištěm, ale záměrně založenou líhní politických lídrů připravených převzít moc, až padne stávající komunistický režim.

Vyjádřeno takto bez přívlastků to není daleko od pravdy. „Shromáždila se tam skupina lidí, kteří, když to řeknu natvrdo, byli schopni převzít politickou moc v zemi. A realizovat základní reformy,“ řekl loni Vladimír Dlouhý. „Museli mít představu, že budou ministry reformní vlády, až nastane změna,“ hovoří Martin Komárek o ekonomech, které v ústavu při návštěvách otce potkával.

V lidové představivosti tak Prognostický ústav nabyl až legendárních dimenzí živených konspiračními teoriemi. Ty ještě podpořila skutečnost, že zde také pracoval jeden z nejúspěšnějších československých špionů Karel Köcher, jemuž se podařilo infiltrovat americkou CIA. Při bližším pohledu se ale ukazuje, že byl ústav pro Köchera spíše pohodlnou „trafikou“ a on sám jeho význam shazuje: „Pozornost, která je Prognostickému ústavu a jeho údajnému významu v politickém vývoji kolem sametu prokazována, se mi jeví jako zcela nezasloužená a historicky zavádějící,“ napsal Köcher Deníku N. „Prognostický ústav byl

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Česko

V tomto okamžiku nejčtenější