Deník N

Když je zákeřné radit lidem, ať ověřují. Studie ukazuje, co chybí debatě o mediální gramotnosti

Jsou různé druhy důvěry v média. A zvyšování samotné mediální gramotnosti nemusí být samospásné. Foto: ČTK
Jsou různé druhy důvěry v média. A zvyšování samotné mediální gramotnosti nemusí být samospásné. Foto: ČTK

Z mediální gramotnosti se v posledních letech stalo zaklínadlo, zmiňované často jako recept na problematiku řetězových e-mailů a dezinformací. Nová analýza ale ukazuje, že snaha o zvyšování mediální gramotnosti ve společnosti má úskalí, která na první pohled nejsou vidět.

Internetový archiv Newton uchovává českou novinářskou produkci – deníky, televize, rozhlas i zpravodajské weby. Zkusme do něj zadat heslo mediální gramotnost s filtrem na rok 2014, tedy rok ruské anexe Krymu nebo začátku uprchlické krize.

Nalezených článků či reportáží je 46. O tři roky později to za celý rok bude 179 a v letošním, ještě neukončeném roce, už 1082.

Dílem to jsou duplicitní výskyty, není ale pochyb, jak moc je mediální gramotnost v době plné dezinformací v kurzu. Zkuste si to sami u sebe: kolikrát jste v debatě se svými blízkými zmínili, že „dneska je důležité zprávy ověřovat“? A bod dva – kolikrát jste se dostali až k rozebírání, jak ono ověřování má vypadat?

Zmíněné otázky ilustrují nesnáze, které v Česku provázejí snahy o zvýšení mediální gramotnosti obyvatel. Nově je zmapovala studie, která se snaží nastínit i východiska, za jaký konec téma vzít. Aby se lidem nestávalo například to, že srovnají dva náhodné zpravodajské weby, které přebírají stejné agenturní texty, a podlehnou iluzi, že zprávy ověřují.

Děje se to častěji

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Dezinformace

V tomto okamžiku nejčtenější